Příroda

Ve snech se mi zdává o loukách a lesích. Jak jsou zahaleny ranní mlhou. Blízko nich cítím zvláštní pach. Jakoby tu vládli sami vlci se svými rodinami. Nepatřím mezi ně a přesto je mi jejich počínání tak blízké. Tak blízké mému srdci, duši. Nejraději chodím do lesa večer. Svítím si malou baterkou a hledám jejich stopy. Již tolikrát mě v tu dobu přivítala celá smečka žalostným vytím. Čekali na oné louce, o které se mi minulý večer zdálo a kde naposledy pásly se laně. Symbolismus, ano to je to slovo, jenž jsem postrádal celých jednadvacet let. Našel jsem ho ve svých snech i obrazech, které se mi zjevují jak neviditelní tvorové z říše fantazie.