První den roku šestnáct

Na prvním lednu, jeho ranních hodinách, miluji to ticho.

I ti, kteří nám činili život nepříjemným, vydávali podivné zvuky z hlasivek, kousali si nehty, zlověstně zírali nám skrz oční bulvy až na dno útrob - ti všichni nyní těžce oddechují, kníkají, jejich těla bezvládně leží na trávnících, dlažbách, kobercích mezi konfetami, plastovými torzy zábavní pyrotechniky.

Na prvním lednu mě fascinuje ono ticho, nad nímž se vznáší pochyby o sobě sama. Pocity přešlapů, provinění nad nabytými kilogramy, prázdnými peněženkami i vyrabovanými kontokorenty.

Jde o draze vykoupené okamžiky konzumního štěstí!

Jakoby stálo za to pít, spíše dávit, utápět nezřízeně v litrech koňaku, obalovat nervy čokoládou z Belgie, dokazovat si mužnost v nestřežené chvíli sexem se sousedkou v panelovém labyrintu desetitisícového sídliště na okraji zájmu vrchnosti pražské, na hranici republiky.

Možná není důvod k výčitkám.

Realita nás stejně nakonec dostihne. No ne?

Uplynulo tolik času, ale o Silvestru máme zábavu podobnou našim předkům.

Je patrný však rozdíl.

V posledních desetiletích došlo ke změně.

A tak sémě mužů dopadá mimo úrodný klín, milování bylo „po americku“ nahrazeno organizovaným sexem, jenž se stal součástí detailně propracovaného scénáře o názvu

“O Silvestru je vše dovoleno!“


Připomíná to situaci, kdy v sále zhasnou světlo, aby pod rouškou tmy mohlo být prováděno mnohé s ospravedlněním, že není tak úplně průkazné, co vše je aktéry konáno!

Není jisté, kdo s kým snová plány pro nový rok, kdo jen tiše koná prudké pohyby s bytostí opačného pohlaví, jež byla nejblíže.
Možná dělám z komárka slona.

Prostě jen včera na planetě zhasli, leckde po rozsvícení zbyly střepy lahví, postříkaná dlažba od sektu, potřísněná kůže dívek i žen sekretem mužných těl.

Z barevných magazínů zřejmo, došlo k rozchodu několika hvězdných párů v roce 2015, ale přitom, o posledních dnech roku, vzniklo nespočet bezejmenných milostných párů, potajmu.

Smutnější, však patřící k životu – odešlo také mnoho lidí z jeviště světa, v nemocnicích, domovech pro opuštěné i ty, kteří již nejsou soběstačnými.

Pár stovek dětí se na svět narodilo, milióny korků opustilo láhve sektu, sezonní láska na jednu noc kvetla v každé druhém brlohu a téměř na každé chatě.

Podle doporučení internetového prohlížeče, bylo nutné v prvních vteřinách Nového roku políbit svého partnera, aby pouto vytrvalo co nejdéle.

Někdo si krátce po půlnoci dal místo polibku předsevzetí, jiní realizovali novoroční splynutí – ať už z touhy po změně (výměna manželek), z palčivého nutkání požít ze stromu se zakázaným ovocem – splynout v životě úplně poprvé!

Jsme jako kostky vržené na dubovou desku zvanou svět.

Možná nestojí za to, zamýšlet se nad tím, kdo co řekl, kdo s kým spal.
Faktem však zůstává, mnohý z nás nezpochybňuje sílu i magii prvního ledna, neboť místo odpovědí se nad hlavami lidí vznáší bezpočet otazníků pramenících ze střízlivění!

Proto čtenáři otevřete pozvolna svá oční víčka, zkuste se rozpomenout, kde nyní ležíte, koho asi vedle sebe máte a zda mezi vámi nedošlo k něčemu nepatřičnému.

Hned prvni den v roce tak můžete zjistit, že prázdná peněženka i prohloubený kontokorent srovnatelný s chodbami dolů v Jihoafrické republice, nejsou zdaleka jedinými nepříjemnostmi, které v úvodu roku 2016 máte a budete muset brzy vyřešit!