O králi Marokinovi

V tom, si Marokin vzpomněl na to, že si zapomněl koupit bonbóny, která tak rád cucal, když se procházel.

Změnil tón hlasu a řekl, Emo, hele promiň, moc se ti omlouvám, zavři oči a řekni mi, co si na mě nejvíce ceníš.

Ema se rozzářila, protože si myslela, že vyhrála, že Marokina opět dostane. Ema oči zavřela, začala povídat a Marokin odešel. Ušel cca 30 metrů a schoval se za popelnicí. A tajně pozoroval, se zájmem neskutečným, reakci Emy, jež zjistila, že je Marokin fuč.

Býval by jí sledoval déle, ale vzpomněl si opět na ty bonbóny.


Och jsou tak sladké. Co může být jen lepšího než chůze v podzimní krajině a při tom si jen tak cucat ty bonbóny.


Poté svoji úvahu prohloubil. A začal přemýšlet zcela vážně, co by vlastně mohlo být lepšího.

Něco ještě sladšího? To přeci ne, řekl si. Jediné co je sladší než tyhle bonbóny je už přeci jen Justin Bieber. A ten tedy rozhodně není lepší než ty moje bonbóny.


No tak, když to už není nic sladšího, tak je to něco slanějšího. No to taky ne, kdo to kdy viděl? Slané bonbóny, zašklebil se marokin.

No, možná kyselé bonbóny, ale těch stačí málo a má jich člověk dost.

To je jako s ženskýma řekl si Marokin, jedna je sladká, ale když se dozví, že chodím ještě s dalšíma, tak je kyselá. To ještě jde, to se nějak udobříme, a pak je usmiřovací sex, extra dobrý. Takže jedna kyselá je super. No, ale co když se naštve tak, že tu nevěru rozkecá mezi ostatníma. Pak se to provalí mezi ostatní mé ženské. To už je pak špatné, přesně jako s hodně kyselejma bonbonama. Brrr.


No tak tedy co, je sakra lepší, než ty mé sladké bonbóny!!

Hrome, nic mě nenapadá, co by to mohlo být? Co je lepší relax, než jít si takhle ven a cucat přitom ty mé sladké bonbóny.

Sex? No, asi jo. Zamyslel se Marokin. Ale houbeles, tohle ne. Sex je super, ale, co když je po tom, co s tou ženskou pak, dyť se to nedá.

Člověk si užije, ale až je po tom, tak si chce povídat. A k tomu si ještě myslí, že jí miluji. No co s takovou holkou. Když usnu, tak se mě snaží probudit. Když jí řeknu, ať jde domu tak se rozbrečí.

No, takže to ten sex teda taky vyřazuje. No ještě za něj platit, to pak odpadá ta snaha o povídání si a poslouchání nářků. No, ale zase, to není ono. Prostě ty sladké ovocné bonbóny jsou levnější než někomu platit za sex. Hlavně, když ho můžu mít zdarma.


Tak co tedy, kyselé a slané ne, a co hořké?

Ne, pivo nepiju, protože je hořké. Hořkou čokoládu taky moc rád nemám. A kdo to kdy viděl, hořké bonbóny. Pff, to je oxymóron jako prase. To je jako upřímná ženská. Nebo jako nahá upřímná ženská. Ach jo, proč, už zase na to musím myslet. Proč už zase musím myslet na nahé ženské, když jima pohrdám.

Marokin pokračoval a stále více a více prohluboval své myšlenky, až si uvědomil, že důvodem, proč pořád přemýšlí je to, aby zase skončil u ženských. Proč se všechno pořád točí kolem sexu?

No, třeba, až mi bude osmdesát, tak budu myslet na sex jen tak ze 70 procent. Zbytek bude na smrt. Mno a třeba ne. Třeba budu myslet na sex a bonbóny.

Hmm, to nezní špatně. Proč jsem to vlastně nikdy nezkusil spojit dohromady? Sex a bonbóny.


No to jsem, ale zase odběhl, řekl si Marokin.


Proč jsem se vlastně nikdy nezeptal ženský, jestli by jí nevadilo, že až budu, tak bude muset odejít. No, asi proto, že by se urazila a nešla by. Mno tedy šla, ale pryč.


Již unavený přemýšlením si Marokin řekl, no ať je to jak je to, vše má své pro a proti. A musí být ve všem určitá rovnováha.

Také, kdybych souložil 20 hodin v kuse, tak by mě to tolik už nebavilo. Ale, co třeba zkusit dvě hodiny.


Haha, zkuste bušit dvě hodiny. To je jako výzva, asi se zase s někým začnu vsázet.


No a co kdybych cucal bonbóny celý den, pořád a pořád do kola. Bych byl pak teplej. Sladkej jak Bíbr. Brr