Jak vnímám sex

Anotace: povídání pro dospělé

O sexu: napsáno dne 4.července 2008 na základě nevšedního zážitku

Sexualita provází člověka od dětství. První projevy náklonosti k opačnému pohlaví se projevují asi ve školce. Většinou svojí lásce ctitel namaluje obrázek, věnuje hračku nebo třeba květinu, co utrhne na procházce. Ve škole se potom pokračuje podobným způsobem. K "radikální" změně dochází kolem třetí čtvrté třídy. Posílají se dopisy většinou s dotazy typu : Miluješ mě ? Chceš se mnou chodit ? Odpověz ano/ne. Vznikají první dětské lásky, padají první pusy. Ještě během prvního stupně bývají absolutně vyvráceny mýty typu, že děti nosí čáp. Přichází slovo sex. Nikdo o tom pořádně neuvažuje, maximálně je použito při nějakých dvojsmyslných narážkách. Přichází druhý stupeň. Vzpomínám si, jak jsem si v primě na gymplu připadala dospělá. I svoje vztahy jsem brala vážněji. Když mi spolužák Adam nabídl "chození", byla jsem stoprocentně přesvědčená, že to je ten pravý. Trochu zádrhel možná spočíval v tom, že během našeho šestiměsíčního chození jsme spolu byli sami pouze dvakrát. A ani jeden z nás se k ničemu neodhodlal. Samozřejmě součástí "vztahu" byly zamilované smsky, kde jsme se navzájem ujišťovali, jak se milujeme. Rozešli jsme se několikrát a zase se dali dohromady. Střídavě jsme to spolu zkoušeli až někdy do tercie, kdy nám konečně došlo, že na vztah jsme přece jen trochu mladí. Vůbec chození se spolužáky je celkem zajímavá. Asi opravdové chození bylo s Markem, kdy jsme se dva týdny na začátku kvarty vodili za ručičku a kousali na každém kroku. Dál potom k mým "zářezům" patří nezávazná kousačka s několika spolužáky. Nic zvláštního. Jednou jsem dostala email, ve kterém stálo, že v 16 se dívkám mění hlas z NE na ANO. Asi na tom něco bude. Ještě loni líbání s někým cizím byl nepředstavitelný společenský propadák a úlet. Dnes kdo to neprovozuje, neni zcela normální. Loni se uznávalo pouze spojení vážný vztah a k tomu vození za ručičku, dnes se preferuje ( jak to nazvat, aby to nevyznělo ošklivě ? ) najít nejlepšího milence. Co jsme řešili s Iweekem před rokem ? Orální sex nikdy, sex možná v dalších deseti letech. My, že se chceme zamilovat. A dneska ? Jak to děláš, jak kouříš, už jste zkoušeli vzít do posteli nějaké jídlo. Láká mě ho spoutat. V podstatě samé perverzní věci. A kolikže nám to vlastně je. Těžko říct, proč v určité části života je sex tak velkým lákadlem. Lákadlem, kterému není možné odolat. Protože to dělají všichni a nikdo prostě nechce zůstat pozadu ? Možná, ale ne v mém případě. Nikdy jsem nechtěla dělat něco jenom kvůli tomu, že to dělají ostatní. Být normální jsem odjakživa považovala za největší ostudu. Asi v tom bude adrenalin. Přece jen jde o něco "zakázaného". Ne, že by to vlastně zakazoval zákon.Spíš je něco špatně z morálního hlediska. Jde o vaše okolí. Jak by asi reagovali rodiče, kteří naivně věří tomu, že vy nic, vy muzikant. A co když by prasklo, že s jedním spíte, s jeho kamarádem jste na oko šťastný páreček, dalších sto kilometrů daleko máte nějakého okouzlujícího kamaráda, jinému dáváte nadějí, na dalšího děláte oči a k tomu ještě máte spoustu příležitostí k úletům. Asi jde o pocit dokazování. Taková obrovská imaginární svoboda. Některé lidi takový život baví. Já k ním zatím bohužel nebo bohudík patřím. Takhle mě změnila nešťastná láska. Věřím, že časem potkám někoho, kdo mě ze všech umíněných představ typu láska neexistuje, když existuje tak přínáší jenom neštěstí,je zbytečné milovat, lepší je se bavit vyléčí. A pak konečně i já budu chtít plánovat, jak spolu pojedeme v důchodu na cestu kolem světa.