První krůčky (3.) díl třetí

Všednodenní dopoledne na vesnici je skoro magické svou poklidnou atmosférou, zdánlivě nudnou a čímsi nepopsatelnou, čímsi co ve mně vždy vyvolá přílivovou vlnu vzpomínek.

Den „Dé" začal jako každý jiný školní den jen místo rohlíku za třicet haléřů kus jsem si do brašny přidal jablečné víno /jabčák/ za deset korun a šedesát haléřů k navození správné nálady modelky kdyby si to náhodou chtěla rozmyslet. Obava nebyla však na místě, Saša už na mne čekala před barákem v džínách a flanelce s igelitovou taškou z Maďarska s obrázkem skupiny ABBA, v které měla úhledně složený a nažehlený svazácký stejnokroj mé sestry. Dan už čekal na zastávce MHD s velkou brašnou na zrcadlovku, stativem a s úsměvem od ucha k uchu vítal Sašu i mne slovy „ …bude se fotit na barvu, AGFU, jsem ji u táty našel … ." Jeho táta to pak náležitě ocenil. Nepředbíhejme. Byl jsem samozřejmě rád, že bude Saša barevně nahá ale i tak jsem měl povinnost Jana trumfnout jabčákem. Oba nás pak trumfla Saša, tím, že má nové kalhotky s kraječkou, které ji mamka koupila v tuzexu k příležitosti první návštěvy toho prasáka na gyndě. Na konci školního roku na výletu do ZOO v Praze si dala několik šluků mařeny, přinesenou spolužákem Vlkem, mladým to pěstitelem, zazdila ji dvěma zelenýma a tím se jí o dva dny zpozdila menstruace. Máma prý šílela. Kráva. Jak by asi mohla otěhotnět, když je na holky.

Nikdy jsem se necítil tak krásně, tak dospěle.

Cesta ubíhala přes dopolední nával autobusů, vezoucích snad všechny členy JZD v republice na Živitelku nakupovat nedostatkové céčka, broskve, melouny, hroznové víno, levnou riflovinu z DDR a jiné důležitosti, vcelku poklidně a bez problémů, Dlouhý most, výstaviště, Čtyrák, okolo kasáren přes Zavadilku a byli jsme na místě.

Ten klid, rušený pouze kdákáním snášejících slepic, řvaním perliček a tlukotem křídel holubů, kteří se slétávali na proud zrní valící se z traktorem taženého valníku s hrdým nápisem „…závěry XXI sjezdu KSČ splníme. Ani zrno nazmar" na sajtně, byl provoněn hnojem z kravína, sklízeným obilím, dozrávajícím ovocem a naší touhou po erotickém zážitku. Nevím, jestli stejné pocity sdíleli Jan se Sašou, od narození městské děti ale já věděl, že nás čeká něco nezapomenutelného.

Seběhnout k chalupě u rybníka bylo dílem okamžiku. Na dvoře, jak to na vesnici bývá, bylo rušno, nikdo z nás tomu ale nevěnoval pozornost, zaskočil jsem hned pro tři skleničky na jabčák, otevřel stodolu a začal organizovat modelku i fotografa. Jan postavil stativ, namontoval zrcadlovku a rozhlížel se po dobrém světle, kterého bylo ve stodole dost, pronikalo dírami ve střeše jako reflektory. V proudu světla se vznášel námi zvířený senný a obilný prach a také napětí, protože se Saša začala převlékat do svazáckého stejnokroje. Sundala si džíny, už to byl pro mne neočekávaný zážitek, světlezelené kalhotky s kraječkou byly o hodně menší, než jsem vídal u sestry, Dan si jen povzdychl a začal cudně klopit oči, ještě nikdy nic takového, naživo, neviděl a trošku se styděl. Neměl starší sestru. Pod flanelkou měla Saša ještě sněhobílou na těle upnutou košilku, která k mému překvapení kopírovala dvě nádherná jablíčka. Připadalo mi, že se čas zpomalil a já přestal dýchat, když si přetahovala košilku přes hlavu. Jan jako správný fotograf udělal několik zkušebních snímků. Saša byla nádherná. Svlékací představení trvalo jen chvilku. „Zajímalo by mne, který pitomec vymyslel, že se bude fotit v stejnokroji." Šeptal Dan. Přeslech jsem to a začal Saše pomáhat s oblékáním sukně, košile, uvazováním kravaty a neopomněl jsem se při té příležitosti lehce dotknout nádherných bochánků, které před námi Saša tak dlouho tajila. Myslím, že ani Sašu nenechávalo chladnou všechno to dění, rozkošné jahůdky malinko povyrostly vzrušením, což bylo patrné na košili přilnuté k tělu. Otevřel jsem jabčák, abych svlažil vyschlé hrdlo, nemohl jsem vzrušením ani mluvit, Dan se Sašou na tom byli asi stejně. Jabčák chutnal, prostě jako jabčák. Když jsme se osvěžili, přednesl jsem plán, jak by mělo samotné focení proběhnout. Saša se postaví k té staré obracečce sena, dá jednu nohu na stupačku, malinko povytáhne sukni, aby byly vidět kalhotky, tělem se přitiskne k rámu. Pak si rozepne košili tak aby nebylo nic vidět /Dan povzdychl/ a kravata bude volně viset mezi ňadry. Další série bude už bez košile, kravata zůstává. Pak si dáme malou pauzu na osvěžení.

Taky si ji dejte …

Pokračování příště …