...O ženách , mužích a pointě...

O ženách , mužích a pointě

Už si ani nepamatuji,o čem byl ten vtip ! Jenom na tu
pointu. Na tu jsem si vzpomněl !
...„Ale vítr...odnikud nevane“...! Tak to řekl...!

Ten útržek,z krabičky od cigaret,se souřadnicemi mých
diskrétních proporcí a telefonním číslem,jsem pomalu
posouval pod stolem,špičkou boty,z úhlu jeho
pozornosti,až k tvojí kabelce. Nevím,co to máš za zvyk,
nechávat jí ležet v kavárně, zrovna pod židlí.
Věděla jsi to, už tehdy jsi to věděla. Připadalo mi to
tak zábavné...vzrušující !
Pak jsi zvedla své dva krásné...dlouhé prsty...
prostředník,ukazovák!Jako při přísaze...a opřela je na-
plocho,o desku stolu.„Sakra...!Je tak bystrá...mazaná“!
Blesklo mi.
Přikývnul jsem.Ty ses ani nepohnula,jen ses usmála tomu
pitomýmu vtipu svého muže.Kolikrát jsem asi tohle zažil
v roli toho „Druhého“ ?!
Jak je to všechno relativní!
A teď...? Teď máš v ruce krejčovský metr...! Chceš mne
usvědčit ze lži.
Nebo nechceš...?
Zdvíhám své dva...krásně vlhké prsty,jako při přísaze.
„Ale vítr...odnikud nevane“