HOLIT ČI NEHOLIT

Pracuji jako sestra u lékařky, která plně respektuje latinské „Festina lente“ = Spěchej pomalu! Takže ve dvou hodinách denně, kdy funguje jako internistka, pravidelně, ale skutečně velmi zodpovědně ošetří celkem šest pacientů. U většiny začínáme „natočením„ EKG a právě přitom toto úvahu začala.

Muž ležící u přístroje byl neobvykle chlupatý s já, jako obyčejně u podobných „případů“ jsem si neodpustila poznamenat, „to zas budu problém!“. Ale pacient na to reagoval shovívavě. „A vidíte, dříve to bývala veliká přednost a vyhledávaná ozdoba mužů! Současně se musím přiznat, že i já u žen obdivuji co nejbohatší porost klínů. Domnívám se, že oholená žena by mne asi víc odpuzovala než vzrušovala. Vyholený klín mi totiž připomíná ptačí holátko, někde vypadlé z hnízda a jako takové vzbuzující soucit.“

Dokonce si dovolil citovat latinské přísloví: Futuitur connus pilosus magis quam glaber=Souložit s chlupatou je lepší než s holou.Oponovala jsem, že to je a vždy byla módní vlna a ještě jsem dodala, že neoholená bych se styděla, i když už jsem neudala kde a před kým. Muž k tomu citoval výrok kohosi významného, který prohlásil, že móda je něco ošklivého a proto se musí tak často měnit. Ale zřejmě se to víc vztahovalo k oblékání.

Tím sice náš přímý rozhovor skončil, ale při srovnávání hadiček se musím přece jen hluboce předklonit, až se mi odkryjí skoro celá stehna a já v tom okamžiku cítila, že jsem sledována, což není nic neobvyklého. Ale tak intenzivně, jakoby zasažena jakýmisi paprsky, které vnikly až do klína. Nikdy předtím se mi to nestalo a tak jsem se v duchu ptala: „Je to vůbec možné?“ a od té doby o tom pocitu často přemýšlím.

Ale co následovalo, to jsem také nepředpokládala. Jakmile jsme seděli naproti sobě u stolu, vzájemně jsme se zahleděli do očí a potvrdili, že oko je okno do duše. Chtěla jsem poznat, jak jeho oči ještě „jiskří“ a kolik sexuální energie v tom starém pánovi ještě vězí. A to jsem nevěděla, že dotyčný je vlastně „čestný rytíř Casanova řádu“. Titul, který teoreticky náleží všem mužům, kteří za život měli nejméně tolik milenek jako sám Casanova. To je 127 nebo 128. Přesně se to neví. Dověděla jsem se to až z jeho článků, které si vyžádala ze zájmu paní doktorka, když zjistila, že pacient je i literárně činný.

Uvědomila jsem si, že se snaží v mých očích „dočíst“ o mém sexuální aktivitě a že v době čekání na vstup k lékařce zajisté si mne v duchu vykresloval v Evině rouše. Ale jistě si představoval okamžiky, kdy, kde a jak se holím. Přiznávám, že skoro denně. Nevím, zda alespoň předpokládal, že to není jen jako holení nebo stříhání u holiče, ale doslova část obřadu, dokonce v několika podobách.

Jeli to možné, nejraději se holím před manželem, pokud mne dokonce občas a s velkou chutí a zaujetím neholí on sám. Vyžaduje, abych se holila s co nejvíce roztaženýma nohama, aby měl možnost pozorovat můj klín zblízka. Nikdy nepospíchám, protože dobře vím, co to s hormony a krví mého chotě dělá. Dovedu si také představit, jak on to vidí. Ze sněhobílé pěny se objevuje vždy znovu a znovu rozpukající se růžové poupátko, samozřejmě, že holením i mým vzrušením až rudé. Po rychlém otření houbou, se zpravidla utírání do sucha už nekoná. Můj muž vždy již nedočkavě čeká, aby snad pro ještě větší vzrušení, jen několikrát plochou dlaní to kýžené místo pohladil. Což je zas důkaz mého vzrušení a také předpoklad slastného milování.

Spojení pak bývá vášnivé, často dlouhotrvající a někdy i dokonce i několikrát se opakující. Partner sice tvrdí, že své časté orgasmy doprovázím až nelidskými vzdechy, ale já to v té koupeli rozkoše nevnímám a ani vnímat nechci.

Z popsaného je zřejmé, že samo holení, alespoň pro mne, je nesmírně vzrušující. Snad i násobeno očekáváním většinou následující činnosti, ale také představou celodenního svědění klínu, způsobeného třením textilu o dorůstající chloupky. V této souvislosti ještě dodávám, že mé stálé vzrušení pramení z mé trvalé milostné touhy, zvláště když vím, že manžel mne chce mít stále chtivou a ochotnou, což vlastně odpovídá danému stavu, že žena může pořád. Tak proč toho tedy v mezích možností co nejvíce nevyužít!

O možnosti celodenního vzrušování u žen se vědělo již před staletími. Třeba dvorní dámy, si nechávaly pod prsní bradavky zavádět jakési zlaté kroužky, dnes se tomu říká piercing, ty se pohybem látky blůz otáčely a působily příjemný pocit vzrušení. Samozřejmě, byť ojediněle, se dámy holily od dob vynálezu potřebného nástroje.

Až se manžel rozhodne, že se chce do mého klína prodírat, co nejzarostlejší houštinou, pro jeho inspiraci, vzrušení a rozkoš se přestanu holit i když současný stav mi vyhovuje více.