pasivní agrese nadrženosti

jednoho dne nechala se slyšet, že ji prý nebaví žití
že ji nebaví každé ráno vstávat máčet si bosé nohy do Alpy a dělat si to sama
že moje stáří je k pláči ve chvíli, kdy se cití sama
že by mi dala jen jednu svoji čtvrtinu ze čtvrtiny, ale sama už má jen polovinu a to jenom tu spodní

jednoho dne si sbalila imaginární batoh a odešle ode mě navěky věkoucí
odkud to přišlo nebylo k tušení avšak zamyslel jsem se hluboce

jenže ona by chtěla cestovat, ona by chtěla do rána se milovat
ona by chtěla jezdit autem bez cíle a vnímat svobody všemi póry
ona by chtěla abych byl s ní každou sekundu při všech těch šílených věcech, které páchá 

a myl ji záda, když se ve vaně ráchá, voda tknutá jejím nahým tělem a mě se dycky vařilo srdce a zrychloval dech jak na ní sahal jsem a spolu se mnou strach, že tu budu příliš dlouho pro touhu pouho pouhou, a že je realita horší než porno, protože porno a děvky přece

záhada sama byla ta žena, někdy, když byla nadržena, řikala mi, že by mi ráda podržela
pak mi nařídila abych ji nařezal, protože prý to potřebuje
a já se ji nahlas zeptal jestli je divná a ona že prý jo a že prý mi pošle sama sebe v krabici svázanou protože sadomaso frčí a že to vůbec není na palici a že mi tam dole prý něco trčí

k ránu dívala se z okna a říkala mi že miluje Prahu, a že je fajn , že mám vousy a že sem vcelku hodnej

k ránu se pakovala rytmickými pohyby a s mírnou kocovinou se dožadovala pozornosti a když sem ji všechnu dal, odešla a smála se jak pominutá

vzpomínám si na sníh, hodně sněhu tam bylo, její tvář a smutný výraz, který se snažila maskovat řekla nemiluju tě , protože seš moc hodnej a pak si plivla do dlaně podala mi ruku a řekla nazdar kámo