Tantra a átma

Sličná, něžná duše oplývající jemností. Smýšlí, smilní v představách o tantrickém vztahu. Jak by to vypadalo? Strach žádný není, nic mě nedrží, ráda bych
s nejsilnější hybnou silou pracovala, rozvíjela ji, do nekonečných luk vesmíru.

Však jeden háček má. Jak přitáhnout vášní oplývající bytost. Otevřeně prožívat rozkoše sexuální energie a sdílet mocné doteky. Je na to dnešní svět vůbec připraven? Musela bych tajit? Já co vše sdílí a nelže?

Dnes na mě měla vliv zajímavá přednáška. Týkající se úkolu tvorby knihy pro nevidomé. Zkoušela „vidět zrakem nevidícího“. Je to fascinující úhel pohledu. Nové myšlenky ve mně vyvolaly. Cítit struktury ve velkém objektu, nevidět celek jen složení tvarů, vůně, zvuků a vytvořit si obrázek. Člověk, pracuje jen ze svou představivostí my vidící si na chvíli zavřeme oči a představíme si jasně definovaný objekt, ale co nevidící, jež se narodily do tmy? Ráda bych viděla do jejich hlavy.

A při myšlenkách na tantru pojila bych oči zavřené se zkoumáním těla druhého, jen přes lehké doteky konečků prstů. Vnímat jemné vibrace těla. Zaposlouchat se do dechu a tepu. Občas bychom potřebovali „vidět zrakem“ nevidícím. Jiné prožitky by v nás vyvolali, využili tak plně dalších smyslů.

Malá vsuvka,která svůj důvod měla a opět zpátky.

Žít v mnoho vztahovosti? To je zajímavá otázka. V mnohých kulturách běžná role. Silný muž tělem i duší stará se o vícero žen. Ale představy jsou vždy růžovější než by se zdálo. Myslím si, že lze to vidět okem odtažitým a nepochopeným, ale já v tom vidím příležitost nabrat zkušenosti nových objektů, zkoumání své energie a prolnutí s druhým tvorem.

Nejsme náhodou na této planetě proto, abychom se rozvíjeli? Plně žili své vášně? Jsme bytosti stvořené z energie vesmíru, každý malou galaxii vlastníme ve zhmotněném těle. A proč nevyužít možnosti, které se vyskytují? Pracovat s tou nejsilnější sexuální energii a objevovat zákoutí dvou či vícero vesmírů. A to všechno na jedné planetě, není to úžasné?

A co tahle jiná role. Žena, jež pokoutně se stará o vícero mužů? Zvládla bych to. Popravdě bych do toho šla po hlavě. Vidím krásy ševelit a také břímě na prsou. Určitě otevřenost a sdílení myšlenek a činů by ulehčilo. Zamotat se do sítě lží bych duši zahalila temnotou a z dobré vidiny by se stala bezmoc. Nakonec věřím, že je to o nastavení ducha. Jak se člověk k dané myšlence a činnosti postaví.

Kdo je však na tento prožitek stavěn? Dostala bych pochopení, když zkušenosti nevlastním. Ve svém věku smýšlím jinak než ostatní jedinci, málo kým jsem pochopená, mohu vypadat naivně, jak přeskakuji etapy rozvoje. Ale čím si opět hlavu pletu, je mi to šuma fug!

Chci žít své vášně, plně pojmout vše co mě láká, vše vyzkoušet, vším oplývat. Je to má cesta, naplnit své sny a touhy.

Tak zatím nechám svou duši ve studiu této látky. A nechám příležitost přijít v pravý okamžik. Vystala myšlenku do vesmíru a čekajíc naplnění…