Chtěla bych být šťastná
Chtěla bych být šťastná
Zapoměla jsem toho dost.
Kromě nepodstatných vyjmenovaných jmen a důležitých letopočtů
Zapoměla jsem jak žít
... a jak být šťastná.
Kdo mi poradí?
Chodím světem a ptám se na potkání:
"Jsi šťastný?"
Ale nikdo mi neumí odpovědět
ANO nebo NE.
To je to tak složité?
Chtěla bych být zase šťastná
a vzpomínám si, že kdysi to šlo!
Měla jsem hračky a kočárek
pro panenku
hodnou mámu
a v ruce lízátko.
Byla jsem šťastná a svět byl fajn...
Nebo se mi to jen zdálo?
.
.
.
No nic, jdu se ptát dál...
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Zase příjde v celé své nádheře, věštím ti to! Jak to vím? Jsem jeden z těch šťastných, co ho vidí všude kolem sebe, jen si pro něj sáhnout. Tisíce malých štěstíček nám krouží kolem hlavy, kdo chce - bere, komu jsou málo a čeká na nějakou šťastnou nálož s úředním štemplem toho Zaručeně největšího flexibilního a univerzálního štěstí, musí si někdy počkat. Ale přijde.
14.10.2014 11:22:07 | hledač
určitě i ty potkáš své štěstí
14.10.2014 11:02:45 | jitka.svobodova
Potkala jsem ho. Když přicházelo, bylo jako ženy- bouřky klidné a vlhké, a když odcházelo, bralo s sebou všechno...
14.10.2014 11:07:10 | LadyElis
Jednou jsem tak nad štěstím uvažoval a douvažoval jsem se k tomu, že si je člověk z velké míry nosí sám v sobě, coby stav své mysli a duše, který je hodně závislý na přístupu k životu, aneb hledat štěstí a krásu v drobnostech, snažit se nalézt i na tom, co jeví se zlé to dobré, neb jak zde kdos již nastínil, i cesta může být cíl a objevování drobných krás po cestě mnohdy uspokojí více než ono olbřímí štěstí kdesi v dáli.
Pro svůj stav jsem znovuobjevil (bylo by příliš troufalé napsat vynalezl :) označení přiměřeně šťastný, což je status quo jenž kulminuje mezi nekonečnem a absolutní nulou většinou v přiměřené hysterzi rozkolísávané drobnými bolístkami i radostmi s většími výkyvy velkých kopanců :).
14.10.2014 10:36:07 | Joshua
Dříve bych Ti napsala: Blahoslavení chudí duchem, ale teď Ti jen pogratuluji k tomu, že jsi obdivuhodně skromný optimista. Nebo naivní. Obojí dobré, pokud je to Tvá cesta k polo-štěstí... A pokud Ti to stačí.
14.10.2014 11:05:31 | LadyElis
Víš, ono to tak nějak přichází asi s věkem, byly doby, kdy bych nad tím co jsem napsal jen zakroutil hlavou, ale postupně člověk dochází k určitému poznání, že na světě je opravdu krásně, chápu, pokud to vnímáš třeba perimetrem partnerského rozchodu, tak je vše černé, já naštěstí takovou smůlu nemám, takže hlavu vzhůru, blahoslavení chudí duchem, neboť se jim žije líp ;-).
14.10.2014 12:46:42 | Joshua
...štastný je ten co má prostě radost ze života a nemusí hledat nějaké imaginární štěstí...škoda že to taky není jednoduchý...:-)
14.10.2014 18:10:17 | bogen
Jak můžete být šťastní ze života na zemi jako je tato? Může mi to někdo logicky vysvětlit?
15.10.2014 09:29:32 | LadyElis
Proto píši že to není jednoduchý...sám to moc nezvládám,proto o tom něco vím...:-)logicky to fakt vysvětlit nejde,logika je scestná...spíš je to nelogický, být tady štastný...taky si často připadám jak z jiné planety...:-) a trochu vážně...někdy si říkám,že nejsem "člověk" když se dívám kolem co je to tady za "Lidi"...dost vzdychání...můžeš třeba vyvolat Diskuzi ,jestli chceš..rád přidám názor
15.10.2014 13:05:37 | bogen