(výchovná (sebe)facka?)

♪♪♪

Většina lidí není jako dospělá nikdy vnitřně svobodná, ať už jejich výchova byla jaká byla.

Jako dospívající se sami nedovychovali nebo nepřevychovali ke svému optimálu; k tomu,

co je osobně pro ně v životě vhodné. Nebo neví, že si mohou vybrat, jací chtějí být.

Takže se nedokáží psychicky osvobodit neboli být sami sebou, protože se nedokáží zříct

svých naučených špatných postojů, získaných předsudků a stereotypů, vžitých zvyků,

ani když jsou to očividné zlozvyky. Nedokáží se zbavit oblbujících kulturně vnucených

iluzí a sebeúctu uklidňujících lživě líbivých racionalizací problémů. Nejméně svobodní

jsou lidé, kteří to vůbec nevnímají nebo si raději ani nepřiznají,

že s nimi taky něco může být špatně. A kam to dospěli...