Samota

Někdo občas říká,že samota je zlá; já si myslím, že se mýlí, neboť někdy je naopak samota jako balzám na vše zlé, třeba když si dva nerozumí a nikdo nechce ustoupit, je lepší být sám, protože samota neni prázdno, samota je zklidnění duše, nalezení její prostoty, její krásy, její čistoty.
Prý je lepší být dva, avšak pokud jsou ti dva jako voda a oheň, jeden se vždy snaží utéct, a to honem pryč a pak hledá klid, samotu, neboť ona není jen tichem, je to rozhovor s Bohem a je dobré mu naslouchat, zahodit své ego a počkat, než jsme schopni čelit dalším nástrahám, které si navíc ještě většinou činíme sami svou neuvážeností.
Takže, pro mě je samota jako ostrov, na který jezdím na prázdniny... nabrat sílu a v klidu si popřemýšlet, abych byla schopna dál přijímat vše tak, jak jde, abych byla schopna přijímat názory ostatních a neutvářet si své vlastní předsudky.
Samota je fajn - avšak pozor, samota není izolace, to už je zas něco jiného.