Svoboda nebo smrt

Člověk je takový jaký je. Má své postoje, názory k okolním jevům, své vlastnosti, „své“ hodnoty (teda pokud to vše má své), atd. A když někdo „je“, tzn., že nemůže být někým jiným než je, to by potom on sám „nebyl“.
Změnit člověka nejde, zůstane vždycky tím, čím je. Může se mu upírat svoboda (může si ji upírat sám – svou slabostí), převracet ho na různé ideologie a filosofie – dusit a zašlapávat jeho vlastní „já“. Však kam zašlapávat? Vždycky jen do něj samého. Hluboko do jeho podvědomí. Ale to, co byl, se z něj nikdy nevytratí, vždycky v něm zůstane jeho podstata, jeho a priori (původní) „já“.
Demagog je každý, kdo se snaží někoho přesvědčit o něčem, co onen sám nikdy nechce. Může se mu to dařit, ale nikdy z něj „nevytluče“ zcela jeho samého.
Zločinec lze napravit (tj. v podstatě zdemagogovat jej k tomu, co chci), ale vždycky zůstane zločincem, pokud jím původně opravdu, bez cizího ovlivnění nebo zavinění, byl. I schizofrenik sám pro sebe je ve své nejniternější podstatě jedno „své pravé já“.
Být sám sebou, najít své pravé „já“ – Lze takový být, ovšem („naše“ nebo přesněji řečeno vaše) tyranistická společnost, která vidí za „spravedlností“ vždy jen pomstu (já jsem sám sebe nenašel, tak ani on nebude svobodný) k tomu nikdy nesvolí.
Kdyby našel každý sám sebe… Anarchie? Myslím, že ne. Zvířata jsou samy sebou, nezotročeny žádnou cizí morálkou atd., a přesto říše přírody tak dokonale funguje!!!
Je třeba bojovat proti stádu za sebe. Člověk není stádní zvíře, ovce (u nich to ale není nic špatného). Společnost dělá z lidí ovečky v ohrádce.
Já nechci být tím vaším stádem (uvědomte si, že mě k tomu nutíte!). Raděj zemřu (kdybych alespoň k tomu měl sílu), než nebýt svobodným.
Však má hloupá naivita a naděje mě ještě nutí bojovat za sebe, za mou svobodu.
Jak dlouho to ještě potrvá?... „Měj odvahu k sobě!“

* POZOR! NEPLÉST SI PROSÍM SLOVO !SVOBODA! S DEMOKRACIÍ A JINÝMI TOTALITNÍMI SYSTÉMY A REŽIMY.