Bojím se smrti..
Bojím se smrti..
Anotace: Krátká úvaha o tom kterak se bojím smrti a jejiho příchodu.
Ne že bych měl sebevražedné choutky je to jen má úvaha nad pojmem smrt.
Abych pravdu řekl bojím se smrti neboť mě bude mrzet že až umřu nic už nebude,
Budu ležet někde dva metry pod zemí a mé tělo se bude oddávat všem vlivům rozkladu.
Pořád si říkám účel žití?Jsme tu jen proto abychom zemřely?Pořád mi uniká smysl života.
Lidský věk není moc dlouhý to jen statistiky hlásají jak jsme se posunuly v dlouhověkosti ale
Pravda je jiná.Myslím na to že já zemřu a moji kamarádi a blízcí tu zůstanou a já už nebudu i
Když si myslím že tomu mrtvému už to je jedno ale stále nevím co je po smrti!Proto se ji bojím.Toho neznámého a nicotného.Bojím se toho že na mně moji blízcí zapomenou,bojím se toho že tam kam odejdu budu sám.Bojím se toho že nebude žádné nebe a ráj jak to slibuje bible.Nejraděj bych žil stále ale to jak vidno není možné asi je to tím že stárnu a můj konec se
Pomalu blíží.Doufat že zemřu jako osmdesátiletý je nesmysl.Trápím se myšlenkou jak se cítila má paní když umírala.Byla sama,a nikdo nebyl sní když odcházela tam odkud není návratu.Chci znát pocity umírajícího a to jen proto abych se nebál chci jistotu v umírání.
Budu pokračovat ?nebo bude konec?Kolem mě umírají lidé a není jim ani 50 let nechci umřít tak mladý chci zestárnout a zemřít stářím.Nejlepší by bylo ve spánku což asi nebude pravda.
Většinu lidí čeká umírání v nemocnicích na intenzivní péči nebo v jiných nevlídných zařízení.
Já se toho dožít nechci,jak tomu předejít?Je možné nebát se smrti a očekávat smrt jako vykoupení z tohoto světa?Moc se bojím zítřka někde jsem četl že žít se má každý den
Jako by byl ten poslední ale víme to že je poslední?Smrt přichází z nenadání a ve chvíli
Kdy bychom ji nečekaly tak co mám dělat?Možná jsem divný jaké věci tu píši ale asi je to
Tím že jsem tu zůstal na vše sám,skoro sám mám děcka a vnoučata ale i ty jednou zapomenou
Na mě.Za celý život jsem neudělal nic velkého a nic co by stálo za řeč,práce a rodina bylo asi tak vše co jsem měl v náplni mého života.Proto se zaobírám myšlenkou nad smyslem života.
Člověk se narodí,chodí do školy,potom do práce,zase do školy,zase práce rodina atd. pořád to samé a najednou je konec a vy si řeknete byl ten život plodný?,stál za to?,a nakonec zjistíte že
Krom pár světlých chvilek nestál vlastně za nic.Proto moje obava před smrtí.Pokud má někdo
Vysvětlení nad mým strachem ze smrti ať napíše do komentáře rád si to přečtu a děkuji předem.To je asi tak vše co mám na srdci.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Zajímavá úvaha,podle mne není smrt strašná nebo zlá,to ta chvíle před smrtí té se asi bojíme všichni,jaká bude?kdo ví...
07.08.2007 02:11:00 | mobo
Musím říci, že na této úvaze mne zaujalo pár věcí. Myslím, že je to víc úvah v jedné. První byla otázka co bude po smrti a přesvědčení, že bude nic. Já se nad otázkou smrti taky zamýšlela. A bylo to pro mne jako, když jsem začala přemýšlet nad nekonečností vesmíru. Myslím, že stejně jako nedokážeme pochopit nekonečnost vesmíru, tak stejně nejsme schopni pochopit smrt. Já nevěřím v biblický život věčný. Věřím tomu, že jsem člověk a že jedině smrt sama mi ukáže co vlastně je. Další věc co mne na úvaze zaujalo bylo hledání smyslu života. Smysl života? To je něco pro co chceme žít. To si myslím. I když autor úvahy ten smysl života myslel jinak, asi jakoby přemýšlel proč člověk vlastně žil a co měl prožít. Co mu měl život ukázat. Řekla bych že život je hledání této pravdy, kterou nejspíš pochopíme na rozhraní života a smrti. Ve chvíli kdy pro nás budou lidské problémi malicherné a uvidíme, že se otvírá další brána, kterou musíme projít. Asi až pak dojdeme na to co nám chtěl život sám vlastně říci. Tak to si o smrti a těchto otázkách myslím já.
30.07.2007 21:28:00 | TerA
přečetla jsem to se zatajeným dechem a s mrazením v zádech... mě tyto úvahy trápí často, ačkoliv mám celý život ještě relativně před sebou. někdy, když vidím starší lidi v autobuse, ve městě, nebo v obchodě, si říkám já se toho nechci dožít! ale na druhou stranu vidím ten jejich smířený pohled a chápavý úsměv... oni už pochopili mnohé a od smrti spíš očekávají vysvobození, něco dalšího, nějakou změnu... ale to je jen můj osobní názor
05.07.2007 19:28:00 | xxx xx s
Proč by měla být smrt koncem? Vrátil se snad někdo z brány smrti, aby nám řekl, co pak následuje? Nevrátil! To jen člověk má strach z věcí, které si nemůže ověřit. Nikdo nemůže zjistit, co se děje po smrti. A to nám tak strašně vadí a ničí nás to.
Ale život sám o sobě je tak nádherný a krásný, že nedokážu věřit, že pak následuje už jen smrt a konec, dva metry pod hlínou. Odmítám to akceptovat. Věřím, že po smrti následuje další život. Jaký? Na to musí každý odpověď najít sám.
S požehnáním
05.07.2007 11:32:00 | Hippy
Člověk může žít tak, aby po něm po smrti něco zbylo...
Člověk může zvolit rozkoš. Žít bez starostí, brát a brát a pak, jednou, po sobě zanechá jen měch vypitého vína...
Nebo si může zvolit ctnost... bude žít lopotně a namáhavě, bude sloužit, bude dávat víc, než dostane... ale něco po něm zbude.
A pak je tu třetí varianta... že smrt není koncem... v tomto případě pak lze doporučit jediné, připravit se na to, že jednou bude něco dalšího a věřit tomu, že jeho současný život může ten budoucí potom ovlivnit...
Variantu si vyber sám...
03.07.2007 14:11:00 | Daniel S.