Jsi pro mě...

Jsi pro mě myšlenkou,
myšlenkou, jež zbude, když jiné vymizí.
Jsi pro mě názorem,
vždy správným.
Jsi pro mě důvodem,
důvodem k čemukoli.
Jsi pro mě vírou,
vírou v cokoli.
Jsi pro mě snem,
snem, který neumím splnit,
snem v nedohlednu času.
Jsi pro mě kladem i záporem.
Jsi pro mě stabilitou i zmatkem.
Stabilitou, když vím
a zmatkem, když nerozumím.
Jsi pro mě radou, kterou nevyslovíš.
jsi pro mě pomocí, kterou mi nedáš.
jsi pro mě nadějí, která byla zničena.
Nadějí, jež si vždycky najde cestu.
Jsi pro mě tím člověkem, co zbude, když ostatní odejdou.
Proč ještě neodešli?
Jsem něco míň, když jsem neměl v životě smůlu?

Jsi pro mě tím, komu pomůžu i kdyby mě to stálo cokoli.
I kdyby se stalo cokoli.
Ačkoli ti to nemohu dokázat.
Nevím jak?
Nebo nechci?
Bojím se, že udělám všechno špatně, a proto nedělám nic?
Bojím se Tě?

Jsi pro mě tím, na co se nezapomíná,
i když není co.
Jsi pro mě tím, komu důvěřuji,
a přece Ti nemohu nic svěřit.
Jsi pro mě tím, o koho se bojím,
a přece vím, že o tebe se bát nemusím.
Jsi pro mě záhadou,
záhadou, kterou budu řešit, dokud bude existovat.
Jsi pro mě hlavolamem.
Hlavolamem, kterého se bojím a zároveň ho chci řešit
Hlavolamem, jehož řešením je vždy to nejnepravděpodobnější na světě
Jsi pro mě tím, co ničí moje předsudky
Jsi pro mě smutkem, zklamáním a přece zase nadějí
A není to naděje pro život.
Je to naděje na to, že něco neskončí
Naděje, že skutečnost je jiná, než se na první pohled zdá.
Jsi pro mě to, co mě donutí přemýšlet.
I když zdánlivě není nad čím.
Jsi pro mě tam, kde bych jiné nehledal.
A tím chci být i já pro Tebe.
Mám Tě rád.