Má další filozofická uvaha..:-))

Znáš ten pocit, kdy nevíš co dělat, ale máš takových povinností... já ho mám tedy často. Ležím si klidně na posteli a přemýšlím o životě, teda... když se o tom někde zmíním, tváří se jako - ty a přemýšlet o životě?? Vůbec :-D ... no, jenže já vážně o tomhle přemýšlím, prostě - co bude, až bude tohle a co budu dělat; většinou tedy na nic nepřijdu, ale snaha by byla.
Nedávno jsem si řekla, že jít na Fil. fakultu by nemuselo být špatný. Třeba na to i mám...(??) prostě jen tak objevovat smysl života a celý den plout na oblacích vznešených myšlenek, to může být fajn... vskutku nenávidím takové ty všetečné otázky typu: „už víš, co budeš dělat, až budeš dospělá??“ (vrrr!!!) většinou je má babička, jenže ta by mě nejraději viděla na medicíně a to já vááážně nechci... aaa, kéž by mohl někdo za mě rozhodnout, kam se budou ubírat mé další životní cesty... a pokud možno rozhodnout tak, aby nebyly plné strasti a bolesti (no, ty vo*e... no, to je věta, já na tu filozofii snad fakticky půjdu :-D ).