Chování

Každou minutu se člověk na Zemi rodí a každou pátou vteřinu umírá. Jedná se snad o pouhou
náhodu této hry života a smrti?
K životu patří smrt; stejně jako narození je to jenom opačný pól toho, co se zrovna děje. V některých
náboženstvích se dokonce předpokládá, že smrt je pouze změna stavu, kdy pokračujete zase
jinam a dále. Jedna jediná pravda je jistá - a to ta, že každý se jednoho dne, v jednu hodinu a v danou
vteřinku dozvíme, jaká je to vlastně pravda. Jelikož (anebo možná naštěstí) to čeká na každého z nás, ať
je bohatý, chudý, hubený a nebo tlustý. Dokonce ani na barvě pleti není závislost přímá toho, jestli se to
stane nebo ne. A na každém vlastně i z nás je, svým způsobem, zčásti, kdy náš "konec" nastane.
Ať je to například tím, jaký vedeme život, jestli se dobře stravujeme, jestli holdujeme alkoholu a drogám,
ale dokonce i to, jestli se například myjeme. Už vás někdy napadlo, že vás vlastně může zabít vaše
vlastní zanedbaná hygiena? Pokud se to řekne takhle jenom mezi normální řečí, zní to spíše, si myslím,
vtipně, jelikož říct o někom, že ho zabilo to, že se nemyl, je docela spíše asi vtipné, ale skutečnost
může být uplně jiná. Proto na toto opravdu velký pozor, moji přátelé.
Dále rád bych promluvil o způsobu života, a nemyslím teď, jestli někdo je v životě dobrákem a nebo
naopak, pokud se chová hanebně, ale jak jsem se již zmínil o pár řádků výše, jde o to, zda například
je vaší denní touhou,"potřebou", vylít do sebe několik litrů alkoholu, abyste se cítili štastni, váš
organizmus na to zpočátku nebude reagovat nikterak zle, až na pár kocovin, z kterých je možné
se vždy dostat. Však každá taková opička si zanechává na těle určitý šrámek, nebo, chcete - li stopu
a když už máte šrámků mnoho, tělo se vám začíná sesypávat a stejně tak ani vaše duše už nežije tím
svobodným životem jako dřív.
Dále jsem se zmiňoval o drogách, kde ovšem nebudu nikterak dlouhosáhle mluvit, jelikož myslím,
že je všem jasné, že stejně jako u alkoholu je to démon, který, jakmile vás chytne, z jeho spárů
se dostat je velice těžké a všechno, co vám droga krásného nabídne, si dvakrát až třikrát ve zlém
vezme na vašem těle a duši.
Potom se můžeme podívat na stravovací návyky, které již mnoha lidem způsobily to, že nejdříve
prožívali po nějaké době silné problémy se žaludkem a posléze umírali v bolestech a nebo
v jednodušším případě infarktem, při kterém sice netrpíte přímo dlouho bolestí, ale jeho konec je
většinou stejný. Pokud mluvíme o následku smrti pro potravu, jedná se většinou o důvod,
kdy lidi propadají obžerství, aniž by jim připadalo, že by s jejich jídelníčkem bylo něco v nepořádku.
Teď se podívejte, jmenoval jsem tady jen zlomek toho, jak snadno a rychle, aniž byste o tom tušili,
můžete podlehnout své zkáze. A stejně každé ráno, kdy se probudíte, se dokážete vytočit pro
maličkost, kterou byste, když si na ni vzpomenete za hodinu, ani nebrali v potaz. Je až šílené, jak
se dokážeme jeden na druhého mezi lidmi na sebe osočovat, namísto toho, abychom řešili věci
právě jako lidé... nebo snad naší vlastností člověka je být na druhého hrubý, pokud hlásá něco jiného?
Pokud uděláte nějakou chybu, co je vám příjemnější? To, že se na vás druhá strana okamžitě osočí
a bude vám v "lepším" případě nadávat, v tom horším použije i násilí a nebo, pokud na vás promluví
ač důraznějším, ale přitom klidným tónem a řekne vám, že takto ne, že je lepší to udělat jinak?
Mám silný pocit, že nikomu není příjemné, pokud se po něm někdo vozí a vlastně pouze navyšuje
své ego. A přesně podle toho bychom se měli chovat i my, pokud jsme v situaci kdy máme někoho
"potrestat". Jelikož ten člověk na druhé straně také ví, že chyboval, ale doufá že vy nebudete ti přísní.
Pár řádek pro vás na zamyšlení nad sebou...