No jo...

Je mi blbě...
Blbě ze života,
který se mi drolí pod rukama
jako kousek chleba.
Všechno jde do háje.
Já, ruce i ten kousek pečiva.
Všechno to jde do hajzlu.
To je tak:
když vás nic nebaví
a život vám přijde stupidní.
Někdy se smějete
a někdy zas pláčete.
Tak to bylo,
tak to je
a tak to vždycky bude.
Můžete nadávat,
můžete řvát,
ale nic se nezmění.
Svět si vede svou
a vy jen přihlížíte.
Díváte se na svůj život z velký dálky
a řikáte si:
„Kurva, to sem vopravdu já? No doprdele...“
Blbý co?
Taky si myslim.
Je to prostě na nic.
Co dodat?
Asi už půjdu -
a dodrolim si ten chleba...