Zachmuřené myšlenky zachmuřeného dne

V zachmuřeném dni myšlenek je to fajn.
Špatná myšlenka sem.....špatná myšlenka tam.
Je to fajnový. Rejpavá nálada vám zajištuje pokles u lidí, kteří si o vás mysleli, že máte vždy dobrou náladu. Není-li tomu tak, je to v háji.
Množí se stížnosti na vaši osobu přímo vám. Chodí si stěžovat vám o vás.
Trochu paradox, říkáte si, ale když se tak zamyslíte, je to lepší, než aby klevetili někde jinde.
Lépe řečeno - o vás bez vás, takže můžete být rádi, že se to donese jen a jen k vám.
A jakou máte jistotu? No, popravdě, vaše jediná jistota je to, že musíte doufat a věřit lidem, kteří si na vás stěžují, protože nic jiného vám nezbývá.
Ano... a máme tu další paradox.
Prostě si jen zkuste vsugerovat to, že se to opravdu dál nedonese, a že jen vy o sobě budete vědět ty ohavnosti, co o vás říkají ti druzí. Že jen vy jste ten vyvolený, a jen vy víte ty kruté pomluvy, které by hodně lidí rozbrečeli (ironie, nebojte se).
A teď jsem si všimla, že tady hodně padají slova jako – paradox a ironie – ještě ale nepadl sarkasmus. No, sarkasmus už je poslední stádium opovržení :D
Ano, ano. Lhostejnost, vtip, legrace, ironie... a to všechno dohromady, plus ještě pár úlisných vlastností rovná se -sarkasmus-.
Přece jen se občas použít musí. Ironii mám hodně ráda a možná to bude i tím, že mi jde:D
Mám ironickou mluvu, ale když vím, že to není vhodně, nemluvím ironickou mluvou.
Ano, zodpovědnost nadevše. Co víc si přát...