hloupost

Taková blbost!
To je prostě tupost!!
Kde se v tobě bere ta HLOUPOST?

Hloupost, jedno z nespočetné kopy relativních výrazů, je (snad bohužel) každodenním úkazem. I když právě jakožto relativní, tedy velice těžko uchopitelné, by se takovému optimistovi mohlo toto tvrzení zdát .. hloupé. Samozřejmě záleží na úhlu pohledu, hodnotách jmenujícího druhé hloupými, společnosti kolem i předměty jeho zabývání se.
Jak se rozhodneme někoho označit za hloupého? Vítězí sympatie, vzdělanost, inteligence, chápavost a porozumění, nebo původ či vnější zjev? Kolik dáváme vůbec času lidem kolem nás dokázat, zda si toto označení zaslouží, či nikoliv?

(Vzhledem k odcizování lidí navzájem a úkazu manipulace mysli mladých-) Bohužel, toto označení často bývá otázkou generalizování a předsudků („Ten je hloupej, protože má na sobě diamantovou mikinu“/ „...protože je z Německa,“ ap.), což se podle všeho uchytilo hlavně v moderním, pohodlném životě mých vrstevníků (mě samozřejmě taky, nejsem ořezanou růží mezi trním), kdy je takovéto urychlené hodnocení krásně jednoduché, a proto to pravé. Snad jsou podobné závěry i obranou před nebezpečným, neznámým... nebo prostě lepším. Já jen: nevypovídají podobné průpovídky leda tak o jakési zabedněnosti, primitivnosti až hlouposti samotného hodnotícího? A proč odsuzovat někoho čistě kvůli předsudku a být proto arogantní – je vůbec možné si tímto chováním něco dokazovat?
„On je tak chytrý, ví o chemii všechno!!“ Co vám tahle věta asi poví? Že hodnotící člověk myslí v hodnotách určených vzděláním a snadno dokazatelnou inteligencí. Ale jakým je onen popisovaný kamarádem? Jak se chová v běžných situacích? Jak dokáže pomoct? Vyslechnout člověka v tíži? To už je jedno, hlavně že z hlavy vypočítá pH 0,1-molárního roztoku kyseliny mravenčí. Kdo by po první větě označil doktora fyziky či laureáta Nobelovy ceny za hloupého? Na druhou stranu: kdo by po první větě označil žebráka nebo otrhaného cigána za chytrého?
A jak snadno se odsoudí člověk s rozdílným myšlením na věčné časy mezi idioty a hlupáky! Vždyť se nad tím nemusíme ani zamýšlet, nemusíme vyslechnout jeho myšlenky a zabývat se jeho názory, prostě je divný a jiný = je méněcenný a hloupý. No a?
I morální pravidla, etiketa vymezují ty dobré od špatných. „Tys jí nepodržel dveře – copak jsi blbý?“ nebo „A ubrousek máš kde? Nejsi poněkud hloupý?“ Ale zase je to jen taková zástěrka a iluze, zase to nehraje v „praktickém životě“ žádnou roli! A přesto se tento způsob hodnocení stále drží v některých myslích. Jakoby archaický tvar dnešního hodnocení podle vizáže, jenže tehdy to bylo dle stavu mravů.
Já osobně potřebuji hodně času na přímé označení někoho za tupce, protože takto soudím podle sociální inteligence, ne míry vzdělání či zážitků. Tím spíš si potom za tím názorem stojím a hodně pro mě znamenají lidé, o kterých tvrdím, že jsou chytří nebo inteligentní.