Vánoční vzpomínky

Předvánoční čas by se dal nazvat sháněním všeho možného i nemožného. Taková návštěva obchodů se docela dobře může změnit v zoufalý nakupovací maratón. Skoro pokaždé jdu shánět dárky s nejasnou představou, co mám komu koupit. A to má za následek bloumání od regálu k regálu, což by se dalo nazvat hledáním něčeho neznámého. A tak se mi občas stalo, že jsem si důkladně prohlížel stejné věci, co mou pozornost upoutaly už před hodinou. To mi pak dojde, že mám prázdný košík... a nakupovací bloumání pokračuje.
Hodně práce dá ukrýt dárky v bytě, kde bydlí vícečlenná rodina. To se klidně může stát, že oblíbené místo pro schování dárků je už obsazené. Určitě se vám také stalo, že jste na nějaký dáreček, pečlivě ukrytý, zapomněli a našli jej až po Vánocích, nebo až po Novém roce.
V tomhle měl praxi můj otec. Několikrát o štědrém večeru rozhrabal své skříně, jak zuřivě nějaký dárek hledal. A někdy se i stalo, že na dárek zapomněl a ke svému překvapení jej nalezl řadu dní po Vánocích.
Taková vánoční výzdoba bytu může být také příčinou ledačehos, i třeba hádek. To jednou dostala moje sestra nápad, že v každém okně budou nějaké blikající žárovičky. Její představa pouťově rozblikaných čtyřech oken se vůbec nezamlouvala máti, a tak okna byla střídavě se žárovičkami i bez nich, zatímco se bytem nesly hádky a výkřiky. Kompromis byl nakonec po dlouhé době nalezen, ale sousedi si určitě vyslechli své.
Kapitolou samotnou pro sebe je stromeček. Když ještě nebyly v módě umělé stromky, tak se v místech jejich prodeje tvořily fronty a nebo se také už tehdy chodilo do lesa. Jednou otec tak dlouho odkládal nákup stromečku, že jsem ho poté zahlédl, jak za tmy s pilkou kráčí směrem k lesu. I zdobení stromečku je někdy nelehkým úkolem. Výjimkou nejsou jeho pády, rozbité ozdoby i vzplanutí. A když je v domácnosti pes s kočkou, tak může být ještě více veselo. Naše pudlička mnohdy neodolala čokoládovým ozdobám a kocourkovi se zase zalíbilo lézt na stromek. A tak se nám pojednou naskytl pohled na jeho hlavu v místě, kde je na špičce hvězdice. Strom se povážlivě kýval a to doprovázelo jeho mňoukání. Okamžitě se rozjela akce - sundejte kocoura ze stromku, což nebylo vůbec jednoduché.
Při štědrovečerních večeřích jsem zažil vše, co se zažít dá. Vzplanutí ubrusu, zaskočení kostičky, vypadnutí proudu, hádky, mlsně procházejícího se kocoura i pudličku po svátečně prostřeném stole a hlavně rodinnou pohodu.
I rozbalování dárků pod stromečkem má rovněž své kouzlo. Jen by se nemělo zapomenout na obal dárku napsat jméno, pro koho je on určený. A též cenovky nevypadají dobře. Je zajímavé, že rok co rok je někdo zapomene sloupnout. Za nešvar lze také považovat dárky, co si někteří kupují sami pro sebe, aby se pak pod stromečkem tvářili překvapeně. I to jsem bohužel pod vánočním stromečkem zažil. Mějte všichni co nejhezčí Vánoce, a ať pohoda zaplaví vaše domovy.

To Vám přeje Honza alias Fungus2