Svátky klidu a míru

Bylo půl čtvrté odpoledne. Za několik minut se rozsvítí pouliční lampy a pojem vánoční shon získá zbrusu nový význam. Vánoce. Říká se o nich, že jsou svátky klidu, míru a pohody. Vánoce? Povězte mi tedy, co jsou svátky chaosu, anarchie, děsivých statistik a miliónů utracených korun? Vánoce? Ano! Chcete důkaz? Stačí jeden jediný pohled. Jeden zkoumavější pohled kolem a všechno se vám to zjeví před očima. Proč jsou lidé na Vánoce tak chaotičtí? Je to dnešní uspěchanou dobou? Tím, že děláme všechno na poslední chvíli? Nebo prostě tím, že lidé už se neumí zastavit a rozhlédnout? Schůze! Nákupy! Pečení! Práce! Dárky! Ozdoby! Stromeček! Kapr! Bramborový salát! A rychle, abychom mohli mít vánoční pohodu. Nestíháte? Zrychlete!

O Vánocích je prokazatelně více sebevražd než v jakémkoli jiném období roku. Proč tomu tak je? Láska, láska to způsobuje. Respektive její nedostatek. Lidé s milující rodinou se nezabíjejí. Lidé, kteří jsou sami, to jsou ti bezejmenní sebevrazi. Akutní nedostatek lásky a přebytek samoty. O Vánocích, to není jen samota. Je to všechna beznaděj a samota milionkrát vynásobená. Lidé jsou stádoví tvorové. Samota je pro ně nepřirozená. A fakt, že jsou Vánoce a není nikdo, kdo by přinesl dárek nebo horký punč, je velice skličující.

Proč lidé o Vánocích utrácejí tolik peněz? Odpověď je jednoduchá. Chtějí ostatním udělat radost. Ale dá se cena dárku hodnotit podle peněz? Nebo na to potřebujeme druhého člověka? Viděla jsem ženu, která dostala nový televizor a neměla z něj ani zdaleka takovou radost jako z keramického hrnku, který vytvořila její osmiletá dcerka. Tak co vlastně určuje cenu? Peníze? Myšlenka? Emoce?

Zkuste se někdy zastavit a rozhlédnout. Možná vás překvapí, co uvidíte.