Nikdo nemá jednu tvář

Někdy si říkám, že lidé, ať chtějí nebo ne, mají všichni víc tváří.

Čas od času si sednu doma k počítači, udělám si šálek ovocného čaje a položím si vedle něj pár sušenek a mám náladu si s někým popovídat někomu se svěřit, ať už s dobrou věcí čí se špatnou. Ve většině případech se to obrátí a tím poslouchajícím se stávám právě já. Když si spustím icq mám otevřené při nejmenším tři okna s různými lidmi, s různými dotazy a náladami. 1. okno: Ahoj Veru… já nevím co mám dělat, je mi hrozně, viděla jsem ho s jinou, poraď mi prosím… 2.okno: Čauky Verunko, jak se máš? Jdu si zítra pro mikinu a potřebuju poradit, mám si koupit tmavě hnědou nebo khaki? 3.okno: Ahoj lásko. Zítra teda půjdeme vybrat ty dárky, ju?Už se na tebe těším. Moc mi chybíš…
Odpovědi - 1. okno: Ahoj Karol. Zlato, na tohle ti nemůžu odpovědět, já sama si kdysi s podobnou situací nedokázala poradit hned, vzpomínáš? Čas rány zahojí, musíš být silná. Zejtra se sejdem kotě, jo a všechno mi povíš? 2.okno: Ahojky… no… myslim, že by ti asi víc slušela ta hnědá, ale tobě sluší všechno. 3.okno: Ahoj zlatíčko. Jasně půjdeme. Už se na tebe moc těším…
A tímto způsobem se bavím třeba celou noc. V prvním okně pomáhám kamarádce s vážným problémem, vždycky když někdo žádá o radu tohoto typu, snažím se s ním soucítit, snažím se ho pochopit. Ve druhé vteřině uslyším: ,,o-ou.“ V pravém dolním rohu se mi objeví okénko s druhým vzkazem, který má ovšem naprosto jiný obsah, než ten první, v tu chvíli já musím změnit náladu a odpovědět na ten druhý dotaz jinak, který ani v nejmenším nesouvisí s tím předchozím, ale já jsem stejně schopna změnit svoji náladu a z vážného tématu přejít k barvě mikiny. Jak je to jen možné? Přejdu na třetí okno a povídám si se svým přítelem, jak ho miluju a co budeme zítra dělat, když jsem se před dvěma minutami bavila se svoji nejlepší kamarádkou, která si mi vylívala srdíčko a já ji utěšovala. Jak je možné, že druhý den jdu za ni a povídám si s ní o jejich problémech a utěšuji ji, pak jdu vybírat s kamarádem mikinu a poté jdu se svým klukem do obchoďáku. Myslíte, že milý a slušný člověk má jen jednu tvář? Jak by tě jinak mohl vyslechnout bez té druhé tváře a tebe bez té třetí a tebe bez další, když máte každý jiný problém? Já myslím, že to ani nejde…