Konec roku 2007

Přemýšlím tak o tom, co mi rok 2007 dal a co vzal… Zažila jsem mnoho krásných chvil a zážitků, ale také smutných a bolestných. Vždy ráda žiji přítomností a raduji se z maličkostí. Snažím se řídit heslem: „Když nejde o život, jde o hovno“, což se ne vždy povede. Konec roku byl velmi zamotaný a rozkolísaný. Mé nálady se střídaly tak rychle, jako když padá hvězda.
Začalo to hádkou s kamarádkou, poté rozchod mé nejlepší kamarádky se svým klukem. Mimochodem, on se s ní rozešel 2 dny před Štědrým dnem, na její osmnácté narozeniny. Takže na mně zbylo utěšování a jí pár dní zůstaly oči pro pláč. Další zpráva byla asi 3 dny po Vánocích. Babička mého přítele leží v nemocnici. Se zlomeninou krčku. Byli jsme ji navštívit a čeká ji operace. Dále návštěva hřbitova, kde jsme šli dát květinu na hrob otce mého přítele. A nakonec ta zpráva asi nejhorší. Zemřela nám sousedka, kterou jsem měla od malička jako svou „babičku“. Vlastní jsem nezažila a takhle paní mě měla ráda a babičku vlastně nahrazovala. Zemřela v metru…ve věku 64 let… v pátek (asi 3 dny před Silvestrem) jsme jí byli na pohřbu… nesnášim černou a smrt blízkého!!!!!!
Nějak si tak říkám, ten konec roku se tedy moc nevyvedl. Doufám, že v příštím, roce budou všichni lidé zdraví a veselí… Moc si to přeji. Největší radost a štěstíčko mi přináší můj přítel, který při mně celou dobu, v těchto horších dnech, stál. Moc si toho vážím…a stále ho velmi miluji!