Hra

Zajímavá poznámečka.
Život je potom hra s kompexnými pravidlami a to najhoršie je hádam to, že po GameOver sa nedá hrať odznova.

11.01.2008 19:33:00 | Sarazin Faestred

A co život uchopit jako doopravdovou hru? Fenomén hry je zajímavým motivem. Co se třeba snažit životu odehrávat, a přihrávat mu k jeho hře, kterou s námi hraje a co třeba život uchopit úplně jinak, jako třeba mocenskou snahu. To je snad známé. Většina her a podstat her je na tom založena. Snaha o vlastní ovládnutí sama sebe, skrze hru, skrze takto pojatý život. Vyprodukovat ze sebe maximum, jako správný hráč. Například když hrajeme, v této souvislosti žijeme, zažíváme stejně jako ve hře prožitek a příjemný pocit z takovéhoto stavu. A není možnost si jej nadále, jako ovládnutou snahu zvítěšzit vyvolávat znova? Žádný "game over", ale možnost opakovat hru, to je to, co je ve hře to oč jí jde. A znovu prožívat ty možnosti hry, které jsou nám tak blízké a které nás na hře samotné tolik lákají. Houpačky, kolotoče, ale i skoky s padákem, stejně jako běhání vytrvalosti, nebo hraní šachové partie. Je opakovatelná, nehrajeme tam svou roli, ale roli leckdy jinačí, můžeme z ní kdykoli vystoupit, opustit jí, a přesto i nadále žít a prožívat. Hra nás zavádí do ne-osobního života, do ne-autenticity. A to je jiné, ale je nutné dodat, že to k životu bytostně patří. Například u dětí, ty si "musí hrát", protože je to jejich způsob existence. Tak tolik jenom taková poznámečka :-)

10.01.2008 21:01:00 | A.N.D.Y.