Dobročinnost

Když se řekne slovo dobročinnost, každý si pod tímto pojmem představí něco jiného. Pro každého to je také něco jiného.
Co je skutečně dobročinnost? Můžeme si každý představit to samé, anebo si každý představí něco jiného? Myslím, že každý si představí něco jiného, možná je stejný základ – konat dobro. Ale co je to to dobro? Řekla bych, že pro malé dítě to znamená pomoci mamince, tatínkovi nebo prarodičům s nějakou prací, jako například umýt nádobí, zamést, vytřít podlahu, atd. Ale postupem času se tento názor mění. Jak stárneme, uvědomíme si spoustu věcí.
Ale zpět k dobročinnosti. Co znamená toto slovo pro mě? Dá se říci, že to je pro mě jakoby magické slovo, nedá se popsat několika slovy a konec.
Konat dobro má několik významů. Můžeme konat dobro pro sebe nebo pro ostatní. V tomto případě by má volba byla zcela jasná, a to konat dobro pro ostatní.
Udělám dobrý skutek a můžu být ráda, protože jsem tím někomu udělala radost. Není podstatné konat dobro pro své dobro.
Někdo může někomu pomoci, ale pomůže mu jen proto, aby se o něm řeklo, že je hodný a pomáhá, přitom jeho myšlenkou nebyla pomoc, ale to, aby ho lidé viděli jako hodného člověka. To podle mého názoru není správné. Když chci někomu pomoci, určitě to nedělám proto, abych z toho měla užitek já. To vůbec ne. Nejdůležitější pro mě bude, že pomohu jemu. Je mi úplně ukradené, když budu pomáhat lidem a přitom o tom nikdo nebude vědět. Bylo by pro mě důležité, že to vím já, aspoň za něco na sebe mohu být hrdá, ale hlavně to, že jsem opravdu někomu pomohla.
Nechci pomáhat lidem, aby to věděli ostatní. Ututlat to v tajnosti a přitom odvést velkou práci. Velkou, ale z pohledu ostatních vlastně žádnou.
Spočívá to v tom, že každý to pojme jinak. Asi nikdy nepochopím, když někdo někomu pomůže a bude se s tím chlubit, tím vlastně ukáže sice svou silnou stránku, ale neuvědomuje si, že tím může ublížit tomu, komu pomohl, odhalí jeho slabost. On to třeba nechtěl nikomu říkat, asi jako každý, nikdo nechce, aby byly odhaleny jeho slabé stránky. On si možná mnohem více cení toho, že mu pomohl a on za to poděkuje a nabídne opětovnou pomoc. Také by se mi nelíbilo, kdyby mi někdo pomohl a hned šel a někomu se tím chlubil, bylo by mi to líto a hlavně proto, protože bych si připadala, že mi pomohl jen kvůli tomu, aby se s tím mohl jinde chlubit.
Někdo koná dobro za peníze, ale to mi nepřijde jak dobročinnost. To už je spíše něco jak „brigáda“. Brát si za něco peníze a říkat, že konám dobrý skutek je nesmysl. Není to podle mě dobrý skutek, protože ten ubohý člověk mi za něj musí zaplatit, ne, tohle není moje představa o dobročinnosti.
Člověku, který skutečně koná dobré skutky vůbec na penězích nezáleží. Jde mu o dobro lidu, ne o jeho popularitu a o velikost peněženky. Když konám dobrý skutek, vůbec mi nezáleží na tom, jestli jsem díky tomu populární nebo ne. Samozřejmě, o někom se lehce rozkřikne, že je to dobrý člověk, ale nemyslím, že to je kvůli tomu, že by to chtěl, prostě to o něm říkají lidé, kterým třeba pomohl. Ale jemu to zcela určitě bylo úplně jedno. Mohu mít dobrý pocit z pomoci. Asi by mě moc netěšil pocit popularity, mnohem více je důležitější ta pomoc.
Vím, že to tu pořád píši dokola, ale prostě to takto cítím.
Určitě by mě bavilo pomáhat dětem s jejich problémy, co se týkají učení v podobě doučování, ale bavilo by mě i pomáhat jim a nejenom s tím učením, i s jejich normálními problémy, samozřejmě, nejenom jim, prostě komukoli, ale na to nemám potřebnou školu a asi nikdy mít nebudu. Ale určitě bych to chtěla zkusit.
Někdy člověku stačí, když si o problému popovídá s někým jiným, samozřejmě jsou problémy, které se povídáním nevyřeší, na to je třeba užít odborné pomoci, ale málokdo najde odvahu, aby jí využil.
Možná se vám tento sloh líbí, ale pravděpodobnější je fakt, že nelíbí, ale napsala jsem vše tak, jak to cítím.