Inteligence

Další z mnoha pomíjivých věcí (a že jich je až až). Podle čeho se dá určit opravdová čistá inteligence? Určitě ne podle známek ve škole nebo jiných studijních úspěchů. Inteligence není přece o tom, jak kdo má dobrou mechanickou paměť nebo jak dlouho se dokáže soustředit na učení. Vždyť i takový velikán jako Albert Einstein dosahoval ve škole podprůměrných výsledků. A kde díky němu jsme? Na tuto otázku nemusím ani odpovídat. Každý člověk si na ni dokáže bez pochyby odpovědět sám. To svědčí o tom, že dítě, které se řadí do skupiny průměrných až podprůměrných výsledků (teda co se školy týče) může být mnohonásobně inteligentnější, než jeho „lepší“ kolega. V dnešní době je již dokázáno, že tyto děti se ve školách prostě nudí. To ale už příliš zabíháme do statistik a faktů, což nemám rád. Vraťme se tedy v inteligenci samotné. Jak se dá tedy poznat opravdová inteligence? Kdo může s jistotou říci, že je byl obdařen pravou inteligencí? Mimochodem ten člověk, který si odpoví "Já!" je podle mého názoru dost namyšlený a až moc sebejistý, což také není zrovna dobré. Ta „čistá“ inteligence jde nejlépe poznat na jeho skutcích. Vidíte? A jsme zase u toho! Všechny naše vnitřní záležitosti se nám promítají v činech (úvaha o citech). Člověk, který má čisté srdce a v jakékoliv situaci dokáže pomoci potřebnému nebo být spravedlivý k ukřivděnému, je podle mého názoru hoden titulu „Pravý inteligent“. A proto nesuďme lidi podle jejich úspěchů, ale podle jejich činů.