Co pro mě znamenáš.

Víš, ty jsi byla pro mě celý svět, úplně všechno. Jasně, všichni říkají: „Přijde jiná, lepší. Příště to vyjde. Zase bude dobře. Pojď se ožrat a zapomenout.“ Jenže já vím svoje. Jako bych snad někdy stál o jinou! Moc dobře vím, že lepší nikde není, pro mě jsi nejlepší ty a vždy jsi byla. Jak si jen mohou tak pošetile myslet, že jsem takový, že bude zase všechno v pořádku. Vím, že čas to nedokáže smazat, napravit, moje srdce je nyní tak prázdné. Ty po mě chceš opravdu moc, asi ti to tak nepřijde, taky nejsi takový blázen jako já, ale já tu nedokážu zůstat. To prostě nejde! Ne po tom všem! Byla jsi to právě ty, kdo mi vrátil život, právě ty, která nakonec vyléčila moje srdce. Teď už zase žádný život nemám, bez tebe ne! Mám se opatrovat kvůli tobě. Jenže ty nevíš, jak jsou moje dny bez tebe nanicovaté, pusté a bolestivé. Já jsem zvláštní druh člověka, vložil jsem do tebe celý svůj život, protože ty jsi byla moje jediná naděje. Já před tebou ani žádný život neměl. Pro mě dýchání nemá s žitím nic společného. Mrzí mě to, tolik mě to mrzí… Já vím že bez tebe to nemá cenu a to se nemůže změnit. Zbývá mi jenom… čekat. A doufat…