Jsem troska

Měla jsi pravdu, vždycky, teď to taky vidím, to že jsem troska. Já byl vždycky troska, z toho si nic nedělej, akorát ten nesmírně krátký čas, kdy jsem byl s tebou, jsem troska nebyl. Jsem ti za něj vděčný, neměla jsi se se mnou zahazovat, nikdy jsem neměl tvoje kvality, choval jsem se nemožně. Věř, že pro mě byl největší dar na světě, když jsem tě mohl mít, starat se o tebe a dávat ti všechnu lásku, která ve mně tak dlouho spala. Teď se mě snažíš vymazat, zničit náš kontakt, zapomenout. A to je moc dobře, asi umím nosit jenom bolest. Hmm, ale na druhou stranu, kolikrát jsi se mnou byla šťastná, ano byla jsi, poznal jsem to a to mě naplňovalo největší radostí. Bolesti bylo ale víc. Postupně jsi se stala smyslem mého života, vím, že to byla pro tebe neúnosná zodpovědnost, bála jsi se, že mi nějak ublížíš. Neměla jsi se tak bát, stejně tak jako já se neměl tolik obávat o tvou ztrátu, o to, že o tebe přijdu, měl jsem prostě věřit ve štěstí. Mělo mi být dost evidentní. Já v něj uvěřil, ale už bylo moc pozdě. Ale to nevadí, nejsi za nic odpovědná, ochutnal jsem s tebou, co znamená žit a nyní se akorát vracím do stavu trosky, který mi vždy náležel. Budu se ti vyhýbat, protože mě chceš vymazat. Milovat tě ale nepřestávám, to nejde. Víš, jednou už předtím, jsem doopravdy miloval jednu holku, ona si ale ze mě dělala jenom srandu a trvalo mi půl roku abych se přestal trápit a zapomněl na ni. A to mi bylo jasné, že to páchala naschvál. Jenže u tebe to nejspíš bude trvat celý život, protože vím, že ty jsi za to stála, jsi jediná a ta správná, moje vyvolená. Pro mě jsi jediná nejlepší ty, i po tom kolik nenávisti z tebe mluvilo, a tak to zůstane. Věřím, že ty se z toho dostaneš, že se najde někdo lepší, kdo tě nezklame, kdo bude tvým andělem. Ty si to zasloužíš, za to jaká jsi. A já se ti nebudu motat do cesty, protože bych tě akorát potopil.