Jak mám bez tebe žít

Všechno teď postrádá smysl, já už to dál nedokážu. Nic mě nebaví, nemám co dělat, vše je tak nanicovaté, ani jídlo už mi nechutná. Většinu dne si jenom přeji, ať už to konečně skončí. Nemám na to... Nedávno jsi mi řekla, že tě asi dost neznám, ale to ty mě taky ne. Jak si můžeš myslet, že prostě jen tak zapomenu? Vymažu tě, tak jako se snažíš vymazat ty mě? To nejde. Stejně tak tvrzení, že na světě jsou i jiné. Ano to jsou, ale ne pro mě! Pro mě jsi jediná láska ty, mám tě plné srdce i hlavu, pořád na tebe myslím. Nedokážu takhle žít, sledovat tě z ústraní, tak jako dnes, bolí mě každá vteřina. Myslel jsem, že víš jaký jsem a že právě ty to budeš schopná pochopit, že když ti odkryji svoje nitro neutečeš… Myslel jsem, že tvou lásku nemůže nic zničit. Nevěřím, že je v tobě tolik nenávisti. Ze všech lidí na světě tebe miluji nejvíc, tak proč mě ty jediná ze všech tak nenavidíš?