Zvláštní den

Dnes je zvláštní den, jsem zase o něco zmatenější. Nečekal jsem, že mi popřeješ k narozeninám, sice písemně, ale ani to jsem neočekával a i když s pěknými narozeninami to stejně nic společného nemá, tak ti děkuji. Udělalo mi to radost, jsem rád, že ti nejsem lhostejný. Víš, když jsi jela domů, tak jsem v podstatě cestoval „s tebou“, potřeboval jsem tě vidět. Tak je dobře, že sis mě nevšimla. No přál bych si ulehčit ti nějak tvoje trápení, ale to takhle nejde, a nejspíš to nejde vůbec. No nic takže se máš špatně no, já taky o to nic. Je to docela směšné, jak se trápíme, ale je to postaveno na tvých rozhodnutích, která musím respektovat, tak doufám, že jsi se rozhodla správně a že se to pro tebe zlepší.