Nevzdávej se!

Ztrácíš se mi před očima jako potápějící se papírová lodička, která neunesla váhu propíjející se vody, stejně jako ty se utápíš, utápíš se ve své bolesti, která je ohromná. Klesáš níž a níž, nezastavitelně se blížíš do té nejhlubší propasti a já jsem bezradná. Nebo jsi snad už dopadla na dno a nemůžeš dál? Ani ty sama nevíš. Možná tě trochu uklidní fakt, že když jsi na dně, máš se alespoň od čeho odrazit, to je dáno fyzikálními zákony. Ale ty sama nevíš, jak na tom jsi.
Nic se nechceš připustit a přitom víš, jak to končí, připusť si, že máš opravdový problém. Nejvyšší čas řešit ho už nastal. Prosím, vyslechni tato má slova. Opravdu mi na tobě záleží.
Udělej ten nejtěžší krok, jsi přece tak blízko. Neboj se toho, odhodlej se, prosím. Sama vidíš, že se to takto nedá zvládnout. Bojuj, prosím. Nechci, abys skončila špatně, já se toho opravdu moc bojím. Každým novým ránem mě provází jedna a ta samá myšlenka, pak mě pronásleduje celý den jako ta nejhorší noční můra, jako nějaký policista, který mě neustále pronásleduje a dává mi vše za vinu. Stejně tak to určitě provází i tebe, i když v jiné podobě. Ale i s noční můrou se dá bojovat a to ty můžeš, tak bojuj, postav se tomu, udělej ten nejtěžší krok, pak už to nebude tolik těžké. Nebo snad nechceš? Nechceš se toho všeho konečně zbavit?
Každý problém se zdá neřešitelný, ale on řešení má, opravdu. Jen se nebát roztáhnout křídla a vzlétnout. Ten první krok, který tu neustále omílám, udělej ho, moc tě o to žádám.
Udělej ho, máš nejvyšší čas, nikdy není příliš brzy, ale bohužel, někdy už je příliš pozdě. Nenech to zajít až do té pozdní fáze, jestli jsi už nenechala, já jsem nechala, já jsem tě nechala propadnout se na dno a moc mě to mrzí, ani nevíš jak:(. Stále máš ale několik sil, nasbírej je, dokud tu jsou. Ty to dokážeš, společně to zvládneme. Já tu budu pro tebe kdykoli jen budeš chtít. I když mi zavoláš ve tři ráno, budu tu pro tebe. Jenom prosím bojuj a nevzdávej to.
Největším problémem se nyní stává strach. Není to strach z té pomoci, jako spíše ze ztráty kontroly, nechceš ztratit tu úžasnou kontrolu, kterou jsi nad sebou získala, ale uvědom si, že člověk něco musí riskovat a obětovat, v tvém případě to je druh tvojí kontroly, který také není správný, ale poté budeš moci normálně žít, nejenom v ustavičném strachu, jak tomu je u tebe. Říkáš si, že tohle je pro tebe normální život, ale věř mi, že není, není to plnohodnotný život, který bys měla žít, možná někde v hloubi duše i chtěla.
Člověk v tomto věku si většinou užívá, ale ty? Podívej se na své ztrápené oči, ne, ty si neužíváš, ty přežíváš a pouze se trápíš. Spletla sis slovo přežívat se slovem užírat se. Tomuhle se nedá říci plnohodnotný život. Možná si to myslíš, já ovšem doufám, že již brzo přijdeš na to, jak tomu skutečně je.
Doufám, že si některá má slova zapamatuješ a vezmeš si je k srdci a třeba nad nimi i zapřemýšlíš. Ale nejvíce ze všeho doufám v to, že se obrátíš na pomoc a uznáš, že máš skutečně problém, který musíš co nejdříve řešit.
Patří ti můj dík, za všechno a hlavně za tebe, poznala jsem opravdu osobitého člověka, za kterého jsem vděčná. Bohužel tento člověk velice trpí, ale já pevně věřím v to, že se to změní a budeš šťastná, opravdu si to zasloužíš, i když to tak nevnímáš a necítíš. Díky za to, že jsi, díky za to, že jsi mi umožnila vidět a cítit tvou bolest, i když to pro tebe není vůbec jednoduché. Snad jen dvě slova závěrem – DRŽ SE. Mám tě ráda.