Když se naplní nejhorší obavy

Opustila jsi mě... mezi námi je jeden velký rozdíl... Ty se beze mě nejspíš s klidem obejdeš... uvrhla jsi mě do samoty... všechna moje naděje vložená do tebe je úplně podupána, teď děláš, že neexistuji, už jsem pro tebe mrtvý? Nejspíš ano, snad ti beze mě bude lépe... Snažil jsem se...tolik jsem se snažil, abys se mnou mohla být šťastná, nevím proč jsem to zkazil... kolikrát jsem si jen přál, abys mě objala a řekla mi, že to bude v pořádku, tak jako jsem to dělával já, vše jsi si to špatně vyložila, říkal jsem ti to... ale ty se beze mě obejdeš, jak se ale obejdu bez tebe já? Stejně myslím pořád akorát na tebe, nedokážu zapomenout! Nikdy! Je mi na nic... Opravdu jsem se snažil, být pro tebe tím nejlepším, snažil jsem se dávat ti samou lásku, ale vždycky to nešlo, kolikrát mi nebylo dobře, stejně tak jako není tobě a tak jsem chtěl, abys mě podržela... akorát jsem ti to dával najevo špatnými způsoby...nepřestanu tě milovat víš... já takový nejsem... teď jsem hodně smutný člověk.. jsem zase úplně sám, děsím se toho, že nejsi šťastná, ani šťastnější, děsím se samoty... vyplnily se moje největší obavy... ale to už je jedno, já nikdy nebyl ten komu mělo být pomoženo... to tobě jsem chtěl pomoci, bohužel jsem tě zklamal..zklamal..jsem