Sedím v krabici sestavené
z lidské odtažitosti,
prohnutá žebra utlačují plíce
stlačený žaludek se zvedá k srdci
má málo místa,,aby naplno tepalo.
Zkroucené končetiny opírají dlaň
o bariéru lidské nepřístupnosti,
otlačená kolena bolí jako bych se modlil.
Zalomená šíje jen stěží drží hlavu
skloněně vztyčenou v tom malém prostoru,
který stačí sotva k malému nadechnutí
vlastního kyslíku pro závity v hlavě,
které z něho vytvoří čistou myšlenku
anebo prd,což je lepší než kravina
smísená s hlouposti velké roztažitosti
vstupující do nejmenších prostor
intimního JÁ.
Vadí mi tam ty hrubky :-(
Jinak to na mně dýchá rebelstvím dvacetiletého kluka a zhutněním myšlenek intelektuála. Jen doladit tu češtinu :-)
28.08.2008 08:20:00 | Levandule
Veľmi dobré, drsné, priame a osobné, taká malá spoveď... pravdivá-zo života mnohých z nás, až mrazí... ST!
18.08.2008 08:21:00 | lennerka
přźnivče a souputníku, vyber si čim chceš být , najdeme se na cestách myšlenek, tak buď vždy vítán....\\\\\Jiřička
03.06.2008 18:38:00 | jiřička
otlačená kolena bolí jako bych se modlil.
moc hezka basen.....osobni...intimni...tvyho ja
17.05.2008 21:57:00 | veronika