How (not) to be dead

Žiju už téměř osmnáct let a za tu dobu jsem stihla přijít na spoustu věcí. Jako třeba na to, že bych neměla šahat na hořící svíčku. Nebo strkat prsty mezi dveře... ale o to teď až tak úplně nejde. Chtěla bych se s vámi podělit o mé chabé životní zkušenosti a nějak shrnout, co by člověk měl a neměl dělat, aby byl úspěšný a oblíbený.
Takže za prvé: V žádném případě byste neměli říkat, co si opravdu myslíte. Což vede hned k druhému pravidlu, které zní: Zpaměti se naučte větu „Nenávidím pokrytectví“ a pronášejte ji v každém možném okamžiku. Zdá se vám to poněkud paradoxní? Hned vám to vysvětlím!
Nikdo, ale opravdu nikdo, ve skutečnosti nechce slyšet pravdu. To je v mnoha případech celkem logické. A pokud svou chválu podpoříte právě touto užitečnou větou o pokrytectví, nabude tato vaše chvála důvěryhodnosti, protože se bude zdát, že jste upřímní a otevření lidé.
Dalším pravidlem, které byste si měli velmi dobře osvojit, je nevytváření vlastních názorů. S čímž souvisí i to, že byste měli všechno a všem odkývat. Prostě dělejte, že souhlasíte. Krom toho, že s nepřemýšlením je život mnohem jednoduší, lidem se bude zdát, že jste velice chytří, když máte tolik zkušeností a informací, že si myslíte to, co oni. Je pravda, že si občas možná budete připadat trošku hloupě, ale snažte se tento pocit ovládnout. Ve zvláštních případech jedna a jedna mohou být opravdu tři.
Také je dobré hodně mluvit o globálních problémech. Ztrácíte se ve všech těch skleníkových efektech, dětské práci a válkách v Iráku? To ale vůbec nevadí. Důležité je to, o čem mluvíte, ne to, co říkáte!
Hodně užitečné je i ovládat to, čemu já říkám SNPO (systém neutrálních přitakacích odpovědí). Zahrnuje slova jako „hm“, „máš pravdu“, „samozřejmě“ nebo „naprosto s tebou souhlasím“. Občas se však může naskytnou všetečná otázka „Posloucháš mě vůbec?“ nebo „Víš vůbec, o čem tady těch deset minut mluvím?!“. Právě proto si tento způsob komunikace musíte pomalu a postupně dostat pod kůži, aby tyto vaše reakce vypadaly spontánně a vy naprosto zúčastněně.
V dnešní době je také moderní být intelektuálem. Naučte se proto několik zvučných jmen a pár citátů, které budete moct sypat z rukávu ve chvílích, kdy se to od vás bude očekávat. Vyhrát intelektuální ping pong není pro začátečníka nic lehkého, ale časem se z vás, po nějakém tréninku a pár prohraných „matchích“, jistě stane odborník.
No a nakonec rada pro ty mladší. Při každé možné příležitosti o sobě prohlašujte, že jste punk. Pokud nemáte potuchy, co to je, nedělejte si z toho hlavu. To většinou nikdo z těch, co to říkají a pravděpodobnost, že narazíte na opravdového punkáče je téměř nulová. V tomto případě totiž většinou platí, že čím méně toho víte, tím punkovější jste! Pro případ, že by se vás někdo zeptal, jestli znáte třeba Sex Pistols, hodně sebevědomě mu odpovězte: „Copak ty jo?“ a pohoršeně odejděte.
A to je ode mě asi tak vše. Pokud máte pocit, že vám tyto rady nestačí nebo máte nějakou vlastní, ráda svůj osobní seznam rozšířím... Nebráním se diskuzi, i když mám poslední dobou sklony se hádat.