Spravedlnost

Spravedlnost je z mého úhlu pohledu velmi obrazně řečeno nic. Spravedlnost… nad tím lze jen pohodit rameny a mávnout rukou. Každý si samozřejmě může pod tímto slovem vybavit spoustu jiných věcí než já, může se se mnou dohadovat a přít, že můj názor je zcela mimo mísu, ale je můj a nikdo mi ho nevezme.

Spravedlnost. Jelikož jsem studentkou, denně navštěvuji školu, spravedlnost se v mém životě řeší hlavně ohledně školy, eventuálně rodičů, či přátel. Jsem si jista, že s postupem času se toto téma nebude tak řešit, když si člověk najde práci a „vyroste“, jeho názory se posunou kousek dál, ale jsem si jista, že i v tom dospěláckém životě se spravedlnost řeší. Je všude kolem nás. Jedno dítě se obléká ve značkových obchodech, jelikož rodiče zdědili firmu za miliony korun a druhý navštěvuje Vietnamce, u kterých může již z tak nízkých cen smlouvat. Tak kde je spravedlnost? Já si myslím, že zrovinka v tomhle případě třeba ten zazobanec, který se teď chová jako největší pán světa spadne a ten, který neměl na žádné zbytečnosti se dopracuje k tomu, že bude v životě šťastný. Tohle ovšem spravedlnost je.

A co ve škole? Kapitola sama pro sebe. Na střední škole jsme však (snad) dospěli do toho věku, kdy na sebe nežalujeme, když někdo dostane lepší známku, i když má stejné množství chyb – učitel se prostě přepočítal. Jistě, existují takoví lidé, kteří naschvál vše vyřeší, aby to bylo spravedlivé, ale zase na druhou stranu, nebylo někde v knize osudu napsáno, že to tak mělo být a někdo měl dostat lepší a někdo horší známku? Těžko říci, co je pak dobré. Ten, který se však začne o takovéto drobnosti upomínat, je většinou třídou utlačován a zesměšňován. A to je spravedlnost? Určitě není. Třeba je ten někdo v jádru velký dobrák a takovými činy se pouze brání před okolním světem. Tak proč se spravedlnost obrací zády zrovna k těmto lidem?

Jsem toho názoru, že když je někdo ke mně nespravedlivý teď, příště bude zase k někomu jinému a vše se vystřídá. Každý si zažije svou nespravedlnost, protože podle každého to může být úplně něco jiného.

Dospěla jsem k závěru, že každý si pod pojmem „spravedlnost“ může vybavit úplně něco jiného, protože každý má jiné životní zkušenosti a názory, dle kterých tak soudí.