Nyní je tak nádherně vidět

A já vůl jsem si myslel, že nejsi stejná, myslel jsem, že si mě vážíš, myslel jsem, že se tvoje láska nerozplyne za týden, myslel jsem, že v tobě najdu pochopení! Jenže čeho jsem se dočkal? Málem jsi mě zabila, ty tu lásku bereš úplně jinak, bereš jí jako něco, co přichází a odchází, za co jsi mě asi měla? Jakmile jsem tě potřeboval, otočila jsi se ke mě zády, to většinou zamilovaní lidé nedělejí! Ty ani nevíš, co to znamená milovat, pro mě jsi byla vyjímečným člověkem, byla jsi moje nejdražší, můj smysl. Jak můžeš jen tak říkat, že když tě někdo opustí, tak si prostě najdi někoho jiného? Já si myslel, že taková nejsi, neměl jsem se ti nikdy svěřit, nikdy jsem ti neměl svěřit moje srdce, tobě na mě stejně hovno záleželo, klidně jsi mě poslala umřít ve své vlastní aroganci, to ty jsi mě vždy naváděla do těch pochyb, zatímco já se ti vždy smažil být oporou, tak už táhni z mého srdce, myslíš jenom na sebe, nikdy nejsi schopná přijmout jiný názor, vcítit se do někoho jiného, nikdy a tvá láska je tak slaboučká,... Byli jsme spolu dost dlouho na to, abych se ti otevřel, ale tobě na mě vůbec nezáleželo. Možná by ses měla podívat do zrcadla, sama jsi nezodpovědná a do sebe zahleděná... Vsadím se, že tebe nikdo milovat nebude, pokud si někoho najdeš, tak to buď bude hajzl, kterej na tebe bude kašlat, takže s ním nebudeš moct žít a pokud si najdeš někoho, kdo tě bude doopravdy milovat a bude tě potřebovat a chtít tě dělat šťastnou, tak ho zničíš stejně jako mě a nakonec nebudeš mít ani jeho. Schválně, jestli tě život bez lásky bude bavit, třeba ti to časem přijde stejně nesnesitelné jako mě! A třeba ani ne, protože bys nepoznala lásku, kdyby ti prorazila hrudník.