Přátelství...

Bez čeho nemůžu v životě žít?Láska?Přátelství?Je toho vlastně mnoho,ale nejcennějším citem pro mě je přátelství.pocit,že když mi něco je,tak někdo přijde a obejme mě,utěší.Pokud se chci smát mám s kým,potřebuji plakat,vypovídat se, mám komu.Ale to všechno můžu i s kamarádem, a přece to není přítel!
Myslím si,že přítel je ten, kdo o mně ví všechno a přece mě neopustí.Přátelství je cit,možná jen pocit,ale vždy mě dokáže zahřát u srdíčka a potěšit mě, i přestože si někdy ani neuvědomíme, co pro nás znamená a dáváme přednost lásce,která časem vyprchá a nám zbude jen prázdné místo v srdci,bolest,smutek.Pravý přítel mě však neopustí ani v té nejtěžší chvíli,kdy mám chuť,skončit s tím nudným a krutým životem.Když už jsme na konci svých sil,on je ten kdo mě zvedne ze země a donutí jít dál.Já mu to pak oplácím a tak vzniká pravé přátelství, jež už nikdy nebude jen tím obyčejným kamarádstvím ze školní lavice.
Kamarádů mám moc,ale přátel jenom pár,proto si jich vážím a pomáhám jim v jejich těžkých situacích,tak jako oni pomohli mně.Přátele těžko získáváme,ale jen za jedinou minutu je klidně můžete ztratit a ani si to neuvědomit.
To všechno je přátelství a ještě mnohem víc,ale to si každý musí zjistit sám,udělat si svůj názor.A pochopit proč jednou z nejdůležitějších věcí a citů v životě bývá právě ono přátelství.To o čem si myslíme,že tu vždycky bude,ale tak to není,ztratit přátele znamená postrádat kousek sebe,většinou tu dražší část,bez které nemá smysl žít.