Někdo nikým

Dobrý den,

nejspíš by Vás v první řadě zajímalo, kdo jsem. Jsem nazýván nikým, a přesto jsem Někdo. Je v tom asi takový rozdíl, jako když nic nazvete něčím. V druhé řadě se Vám do mysli vtírá myšlenka, proč toto vlastně čtete. Dám Vám chvilku na to, aby Vám to došlo.

Víte, existuje určitý prostor, všeobecně je nazýván podvědomí. I díky podvědomí už pomalu kritizujete první přečtené řádky. V této chvíli již víte, že budete číst dál, i když jste si prozatím přečetli pár řádků, ve kterých víceméně nic není.

Další věci, které existují, a Vy je podvědomě používáte, i když je povětšinou nevstřebáte nebo velmi nesprávně, jsou informace psané mezi řádky, či chcete-li, které se vám vybavují během čtení textu. Následná otázka zní, co jste si přečetli před půl minutou? Teď, když už jste se podívali, Vám povím, že za to může Vaše podvědomí. Momentálně dochází k vašemu prvnímu dělení.

Nashledanou. Sbohem, chcete-li.;

Mnozí z Vás, nejspíš většina, beru-li dnešní společnost, tento text ani nepochopí nebo nesprávně. Tím bych Vás ovšem velmi (ne)rad urazil. Každopádně jsem v každém z Vás.

Sbohem. Nashledanou, chcete-li.;

Jsem u Vás každý den. Stále Vás otravuji a i díky mně jste ve stresu, máte strach nebo spoustu jiných věcí, tak moc spojených s Vaším každodenním životem. Jakmile tento text skončí, vaše myšlenky se nezastaví a já Vás budu přímo otravovat ještě pár minut. Předem bych chtěl říct, že mě to opravdu (ne)mrzí. Každý z Vás ví, kdo jsem a čím jsem zrovna pro Vás. Chce to jen najít jméno.

Váš Nikdo.