jsem tak špatná, když miluji?!

ehm... tak... bylo to takhle.... mám přítele a občas u něj přespávám, ale protože je mi 15 tak mi to máma nechce dovolovat.... a tak tam spím "nazapřenou"... já totiž dojíždím do školy a máma s tátou bydlej na chatě, protože to mají blíž do práce.... mno, ale já v pondělí jezdim k babičce a dědovi... páč to mám blíž já....xD takový složitý... mno... ale tohle pondělí jsem se rozhodla, že přespim u svojí polovičky... jenže se to nějak profláklo a volala mi sestra, že bych se měla uklidnit, že sem na to ještě moc mladá a že má lež krátký nohy.... prostě psychicky mě - nemůžu říct týrala nebo deptala, ale dalo by se říct "napadla".... a taky, že to řekne mámě... myslela jsem, že to neudělá, protože už mě víckrát v tomhle podporovala.... ale stalo se, že jí to prostě řekla.... a dneska mi máma psala, že tohle už se opakovat nebude jinak budu každej den jezdit do školy z chaty, aby mě měla pod dohledem..... jo jasně chápu to... má o mě strach aby se mi něco nestalo... ale to jsem opravdu tak malá na to, abych milovala tak, že bez toho druhýho nemůžu být?! je to opravdu takovej hřích?! já totiž vím, že kdybych to mámě řekla na rovinu, tak mi to stejně nedovolí, a kdybych to udělala tak z toho udělá šílenou scénu..... kterou ale udělala stejně.... je mi fakt líto, že jsem je všechny skalmala (nevim, komu všemu to sestra řekla), ale já ho prostě tak hrozně miluju, že vidět se s nim chvíli o přestávce je pro mě fakt hrozně málo....:'( proč to prostě nechápou?! vim, že takhle z toho budu mít hrozný problémy.... ale já si fakt nemohla pomoct.... neviditelná síla mě k němu táhne jako magnet.... přez jakýkoli překážky bez problému.... dokud se překážky nevrátěj... je to jako zákon akce a reakce..... PROČ?!?!?!?!?!?!?!?:'( :'(:'(:'(:'(