Lež

Mohlo to být asi v polovině září, jdu si zatím ještě slunným dnem po ulici, venčím psa a uvažuji o tom, co asi podniknu zítra. Kolem mě je děsný chaos, všichni někam spěchají, kdežto já naopak jen tak pomalu popocházím. Procházím kolem vchodu krámku se suvenýry a různými legračními předměty, když v tom ze zmiňovaného obchodu vyběhne udýchaný a extrémně pospíchající chlapec. Nemohla jsem si nevšimnout jeho přeplněných kapes. Když zaběhl někam za roh, vyřítila se ven křičící a rozčílená prodavačka. “Zloděj, zloděj, chyťte ho!”, křičela stále. Teď mi už bylo jasné, proč ten mladík tak pospíchal. Snažila jsem se jí nějak sdělit, že utíkal tím směrem, kam směřoval můj ukazováček. Poděkovala mi, otočila se na podpatku a šla pro mobilní telefon, bude volat policii. Policejnímu komisaři do telefonu sdělila, co se přihodilo, on nelenil a vyslal svou policejní hlídku k prodavačce. Tam jim sdělila popis pachatele a doufala, že lupiče brzy dopadnou. Netrvalo ani hodinu a policejní vůz se vracel i s mladíkem k obchodu. Paní za kasou, tedy prodavačka ho hned poznala. Popis přesně seděl, i to oblečení bylo na chlup stejné, ale on zapíral a tvrdil že zrovinka přijel z jiného města a že není zdejší, prostě lhal, jako když tiskne. Po dlouhém výslechu se stále nepřiznal, i když policisté nalezli odcizené věci v jeho náprsní kapse.
Řekla jsem si: “Proč lže? Jsou svědci, kteří ho viděli a dokonce mají i důkaz, co z toho má?”
Nevím proč, ale začala jsem o tom přemýšlet. Proč se vlastně lidé nebrání lžím a podvodům?

Lhát můžou třeba protože se bojí reality. Kdyby se muž ženě přiznal, tak by to moc dobře nedopadlo, radši jí tedy zalže. Někdo zase třeba protože se stydí za svůj původ. Všem okolo tvrdí, že jeho děda byl hrabě nebo někdo velmi významný, přitom ve skutečnosti to byl pouhopouhý obraběč kovů. Lhát lidé můžou i s dobrým úmyslem, třeba potomek svému rodiči nechce říct, že mu zbývá týden života, raději bude lhát otci nebo matce, na kterých mu záleží proto, aby se netrápili.

Prostě si myslím, že je mnoho důvodů, proč lidé lžou, třeba i těm, které mají rádi, jen nechápu, co si tím chtějí usnadnit, ba i vyřešit. Pravda někdy sice bolí, ale s ní má člověk čisté svědomí. Myslíte si, že mladík si to lží a zapíráním ulehčil? Naopak, místo dvou let vězení dostal rovnou pět, protože policie dokázala z průmyslových kamer jeho čin, který věrohodně popíral odpornou lží. Podle mého lež v minimálním množství nevadí, ale musíme vědět, kde s ní přestat, aby z toho nebyla závislost, kterou budeme používat ve všedním životě. Známé přísloví tomu také dost napovídá: “S pravdou nejdál dojdeš”. To si myslím i já.