Lyrické zamyšlení skrývá epický monolog duše

Leží na podlaze, a přemýšlí. Nad čím? Vlastně nad ničím-přemýšlí o svém životě a o světě ukrytém v ní. A opravdu se v ní něco skrývá? - Sama neví. - Vždyť ještě nikdy nemilovala! A tak leží na té chladné zemi, ale žádný chlad necítí-přebíjí ho chlad z jejího srdce - nikdy nemilovala! Černé tričko kontrastující s její bílou kůží by nejspíše nejlépe vystihlo barvu jejího srdce - kdyby nějaké měla! Leží a nevnímá - nechce vnímat! - Raději by zapomněla na všechno co v ní tahle společnost zenachala - jsou chladní, hrají si na zkušené, ale - nikdy nemilovali! Co znamená milovat? Milujeme jen sami sebe. Uvažte - nikdy by jsme si neublížili! - Proto odmítáme ty, kteří jsou tu, ale - nemilují. Nevěří na lásku - ona jí nechce poznat! Jestli láska znamená další díru do srdce, pak už bude v jejím černém, nemilujícím srdci kráter. A pokud v jejím životě teď někdo je, pokud je tu ten, jenž by mohl napravit její negativní postoj k lásce - nikdy mu to neřekne - nikdy nebude milovat! A tak leží na horké podlaze - chlad v ní zesílil, v žilách zamrzla krev, studené slzy stékají jí po tváři a ona... - není to pláč ze sebelítosti! - je to pláč za tenhle svět, za tuhle společnost! Za svět zkažený lidmi. Proč přišla do tohodle světa?! Proč s ní přišli ostatní, kteří jí tak zraňují?! - ON snad věřil, že někdo z nich napraví lidi?! - Měla to být ona?! Černý anděl, anděl temnoty? Věří v něj? - Věří sama v sebe? - Nevěří v nic! A teď? - Čeká tu na svého anděla - na NĚHO! - Na toho, kdo změní její svět nebo místo jejího žití. A tak tu leží, píše tyto řádky, svýmy slzami vyrývá do papíru krvavou skvrnu - krvavá skvrna - celý její duševní monolog. ... A přemýšlí!: Co tímhle vlastně chtěla říct?! Vždyť původně tohle mělo být o něčem jiném! Ale o čem?! Proč jen nechala svou ruku a slzu ovládnout stránku papíru? Proč její ruka volně klouzala po papíře? A proč její oko stále probouzelo krvavou slzu, jdoucí přímo od srdce? - Od srdce??? Vždyť nikdy nemilovala!!! Nikdo se nic nedozví! NIKDY! Chtěla tím snad něco říct? - To možná neví ani ona! - Vždyť původně psala tyto řádky o čtyřech lidech...