Stýská se mi

Zítra mohl být opět tvůj radostný den. Dostal by jsi špekáček, pěkně celý, nemusel by ses s nikým dělit. Byly by to tvé 7. narozeniny. Mohl jsi jich s námi oslavit ještě mnohem víc, kdyby osud chtěl jinak, než že už je pro tebe čas odejít. Nechápu proč zrovna ty, ta nespravedlnost. A ten člověk, který za to vlastně může, za to, že se každé ráno netouláš, že nehrabeš v zahrádce, že se neplížíš k sousedům, že se mnou nespinkáš v posteli, tak ten se klidně toulá dál po světě. Svědomí má bez flíčku a v ruce stále vodítko a na něm psa. Toho proradného psa. I když i to vodítko je blbost. Vždyť i tenkrát ho měl kolem krku pán a ne pes. A že existuje náhubek pán jistě nikdy neslyšel. Jak by mohl. Celý den v hospodě. Nač by mu taková informace byla.
Kdyby tak šel vrátit čas. Ale stejně i tak bych tvou smrt moc neovlivnila. Měla přijít, tak přišla. Jen škoda, že byla tak hnusná. Ale neboj, jednou nastane den, kdy on bude klečet a prosit o odpuštění a já se budu tichounce smát. A Chico ho za tebe kousne do zadku :).