Pár úvah psaných v různých fázích života
Pár úvah psaných v různých fázích života
- když někoho posuzujeme (a to děláme pořád), vytváříme si tím automaticky ty nejpřísnější měřítka pro posuzování nás samotných
- jsme trháni na kusy zuby polarizace!
- mobil je ideální věc k tomu, abychom pochopili, že nás většinu času nikdo neschání ani nepotřebuje
- říkáme bez okolků a zardění ty nejohavnější věci, vypouštíme z úst špínu a škvár a plácáme se čím dál hlouběji v neohraničeném myšlenkovém bahnu
- když dokážeme akceptovat blízkost smrti, která může přijít kdykoliv, získáme zároveň sebekázeň, která nám nedovolí už nikdy udělat žádnou kravinu
- život je práce. Jakmile ráno vstaneme, už bysme na sobě měli makat. Není to o práci fyzické, můžeme klidně celej den prosedět, ale zároveň bychom na sobě měli provádět nemilosrdnou psychoanalýzu. Ale je to o volbě. Stejně jako v reálném životě se můžem celej den flákat a nechodit do práce, nemusíme taktéž stran svýho duchovna hnout ani myšlenkou. Budeme potom ale jenom brát "podporu" a živořit na povrchu
- ženy jsou díky stoletím patriarchátu donuceny k mnohem většímu a těžko uchopitelnému egoismu. Proto ale také mají mnohem blíže k osvícení a brzo budou zachraňovat tuto planetu. Až dosáhnem osvícení všichni, kruh se uzavře, vše skončí a za čas začne nanovo. Stejně je to ale všechno už předem daný:-)
- emoce sytí život, ale žádná z nich není na 100% pravdivá
- když Boha proklínáme, je to pro něj (nás) mnohem cennější, než když ho bezmezně milujeme
- život je film. Všichni hrajeme naučené role, ale málokdo podle vlastního scénáře a režie. Příběhy jsou většinou pouze černobílé, o nějakém HD rozlišení nemůže být ani řeč:-)
- soucit je opakem lítosti. Rozeznat ale hranici mezi nimi je zatraceně těžké! Lítostí přitom nepomůžeme nikomu
- lidé jsou nemocní. A diagnóza jsou myšlenky. To znamená, že přemejšlení O TOM není rozhodně cesta, jak 100hoven:-)
- každou vteřinu můžeme začít znova!
Komentáře (16)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
To je skvělá úvaha - souhlasim.
Já mám problém-nesnáším workoholiky,ale strašně,pořád něco musej a připadá mi že nemají čas na přemejšlení.Mám averzi :-)
Tak nevím jestli je to tím,že jsou to magoři a nebo já lenoch :-)
16.02.2011 05:14:00 | Iv
Na tohle dílko jsem včera zapomněla, je to... a vůbec, co se tu s tebou vybavuju, jdu myslet na SEBE:)
12.04.2009 19:33:00 | ziriant
Ty jsi takový náš český René Descartes, že? Myslím, tedy nejsem - to je sakra filosofický problém, který jsi nastínil. Stojí to za rozvahu, věřím, že se k tomuto své sentenci vrátíš a stvoříš k tomu něco, co bych si mohl s radostí přečíst, tím myslím z radostí z hlediska "lásky k moudrosti". A jestli to bylo jenom frknutí do píšťalky, kterou jsi někde ztratil, tak promiň.... Jinak by mne zajímalo, jaký máš vztah k filosofii, jestli se jí zabýváš více než jenom tím, že se na chvíli stáváš malým antidescartem. Napiš mi k tomu více do pošty. pa. Patrik
16.08.2008 13:58:00 | PatriceB
Jsi dobrý a mluvíš mi z duše. Jen nepatrná výhrada k tvému komentáři. Nemám stálou noc- někdy i svítá, ale i tak děkuji
08.06.2008 00:11:00 | kačice
...Přinutil si mě se zamyslet a jen Bůh ví, jak se mi v tomhle dusném vedru myslet nechce:o))...Dík.
01.06.2008 17:01:00 | Iva Borecká
ta věta s mobilem se ti povedla...kupodivu )nebo nekupodivu) mi to došlo až teprv teď
01.06.2008 16:41:00 | Alex Foster
Moc pěkné ;)
"většina lidí myslí jenom na sebe a možná tak ještě na ty, kteří jim pomáhají k tomu, aby se jim na sebe myslelo líp."
Tak to je přesné ;) S těmi se i přátelí a s těmi co jim nepomáhají, takové ignorují a nesnášejí
" když někoho posuzujeme (a to děláme pořád), vytváříme si tím automaticky ty nejpřísnější měřítka pro posuzování nás samotných"
Možná spíš tak druhé posuzujeme, že přestáváme hodnotit sami sebe a stáváme se slepými vůči našem nedokonalostem, které tak rádi odsuzujeme na druhých a tím je na sobě nevidíme.
Jsi prostě mudrc, na to mám čuch ;)
30.05.2008 14:43:00 | Dao de