Život ći příroda či ćlověk, kdoví

Také jsem dlouho hledala jak to, že mi není dáno odejít z tohoto světa, když přeci vše nasvědčuje tomu, že jsem tu omylem a nikdo o mně nestojí, samozřejmě, kromě maminky, která mne porodila za jistých okolností a tudíž můj život střežila. Musela jsem přelézat rovněž mnoho vrcholů k sebenalezení. |A dnes, v druhé půlce života jsem na vrcholu té své krajiny a mohu ukazovat to hezké co vidím z té výšky obzoru. Samozřejmě, jsou tam i ty mlhy slzných údolí, ale vyjde-li slunce... Prosím, nekydejme tam více hnoje než je zdrávo, spálili bychom mosty k nalézání dobra, A ono je, stejně jako kvetou louky, třpytí se sněhové závěje, či déšť kreslí duhová zákoutí pro návraty slunečních paprsků klouzajících se nebem...
Nežiji živo,t jaký jsem chtěla, ale naplnil se mi láskou, co mít víc