Naděje

Malý, lehce rudý plamínek poskakuje na ohořelé svíci uprostřed nekonečné tmy...
Ohýnek s modrým jádrem a červeným okrajem se prohýbá pod náporem vánku z výkřiků bolesti...
Bílé svíci, ještě před nedávnem tak velké a silné, už zbývá jen pár chvil, než rudý plamen stráví její poslední zbytky...
S každým výkřikem vánku skane další kapka žhavého vosku po tom zbytku svíce dolů...
Svíčka je zahalena do závoje z hořkých voskových slz, které vychladly ještě než skončila jejich cesta dolů...
Oheň svým rudým plamenem stravuje poslední zbytky svíce, a tma, pomalu objímající svíci, se zdá být hustší, hlubší, temnější...
V nejsilnějším výkřiku bolesti trhající srdce, který se rozlehl tichem tmy, se ohýnek na vrcholu trosky z vosku prohýbl...

A pak, s prskotem nechal tmu vládnout...

__________________________________________

Ano...

Naděje prý umírá poslední...

Ale co když už nic jiného nezbývá?