Hudba

Hudba si již z dávných věků v sobě nese harmonickou složku, díl sdělení, které v souhře celku ukazuje rafinovaný a promyšlený prvek sdělení. Zdánlivě instrumentální hudba, oproštěná od slov, bytostné lidské řeči, obsaženého v ní samotné přesto poukazuje k celku, ke sdělení. Sdělení přesto nemusí obsahovat deskriptivní popis objektivní reality, může poukazovat na psychologické a duševní stavy, odkazovat k mystériu, prožitku zjevení, komplex hudby je rafinovaně obalován a halen i s Pravdou. Prožitek pravdy se v hudbě skrývá a odkrývá pro-jednou a v celku. Čím více se odkrývá bytostná a pravdivá podstata sdělení, podílu a participaci na celku zkušenosti s hudbou, tím se obsahově více zakrývá to, co je bytostnou a volající otázkou v hudbě. Hudba, leč vypadá v případě mladých lidí jako super zážitek, jako extatický prožitek, diskotékových akcí a mnoha dalších je zkušeností s harmonií, celkem a odkazem daleko za hranice rozumu, přináší s sebou i díl sdělení. Přesto si z pochopitelných důvodů každý vybírá „svůj druh“ hudby. Odvětví a řekněme žánrová členitost poukazuje k tomu, co druhý obvykle s jistým pocitem a rozumovou zkušeností je s to naslouchat. To znamená, že jde o rafinovaný projev toho, co náš zájem a zálibu upírá tím konkrétním směrem. Z pochopitelných důvodů je možné uchopit tuto spekulativní myšlenku jako prazdroj veškerých zkušeností s hudbou. Členit nicméně lidi podle druhu zájmu, odvětví hudby, toho s čím se ztotožní je velmi ošemetné. Neboť stejně jako soubor dogmatických, leckdy vypovídacích soudů, které mají popisnou charakteristiku, má i hudba podobnou náplň. Faktickou evidencí je, že stejně jako se líbezně poslouchá soubor dogmat, kadeřatých formulek, které se linou z politických, veřejných a ideologických, právních a jiných literárních kruhů, zrovna tak i závislost a nutnost dopřávat si líbeznost v prožitku hudby je paralelní, obsahově podobná. Slyšet hudbu znamená nejen ji slyšet uchem posluchače, ale především vnímat pro svou melodickou a verbální, zde dogmatickou část. Tento prožitek je ovšem nikoliv prvním prožitkem, ale dílem reflexe toho, oč jde. Totiž o hudbu v rovině jejího promýšlení.