Vodní dýmka

Už je to tu zas. Ta strašná chuť. Chuť po té kouzelné věci. Chystám se znovu ji zapálit. Bez dobrých přátel to ale nejde. Píšu svému nejlepšímu příteli(neall). Obratem mi přijde souhlasná odpověď. Jaké štěstí! Na nic nečekám a napouštím vázu(karafu) vodou. To by bylo. Teď přichází nejdůležitější věc. Naplnit ji tabákem. Je třeba správně namíchat příchutě. Rozhodl jsem se pro dvojté jablko jako základ, mátu pro osvěžující chuť a trochu skořice pro pikantnější pokouření. Teď ještě někde sehnat alobal. Mám ho. Udělat pár dírek a mám hotovo. Nejdnou slyším zvonek.
Kuba už dorazil. Přivítam ho a pozvu dál. Vše je nachystané, stačí jen rozžhavit uhlík. Než však ,,dojde", žačínáme konverzaci obvyklým:,,Jak se máš?" Uhlík je připraven, a proto můžeme začít. Už od počátku cítím, že jsem výtečně namíchal všechny chutě. Chvíli je ticho. Pak začína Jakub vzpomínat na poslední den zakladní školy. Povídá mi o tom, jak si všichni uvědomili důležitost okamžiku. S některými se už nikdy neuvidí. Kéž bych tam mohl být také. Bublání vodní dýmky navozuje pocit pohody. Přesně tak si představuji chvíle, které by si měl člověk zapamatovat. Kouř houstne a náš rozhovor je již zcela nenucený. Vyprávím Kubovi, jak jsem se měl na chatě. Pozorně poslouchá. Vyprávím, kolik tam mám kamarádů, a co jsme prožili, a jak jsme se nasmáli. Mimo řeči ho tam pozvu. Řekl: ,,Určitě přijedu!" Dýmka mezi námi vytváří jemné pouto. Lehce si ji podáváme, jako by to bylo živé. Tabák pomalu dohořívá, ale nikdo ještě nechce ukočit tuto seanci. Hodina pokročila a Kuba už musí jít. Nerad se s ním loučím a ve dveřích ještě nadhodím, jestli bych nechtěl přijít i zítra. Souhlasí. Ani netrvá na vodní dýmce, ale v duchu určitě poskočil radostí. Ještě teď, pár hodin potom, nehnutě sedím v křesle a vychutnávám ten okamžik. V tom mě napadne, proč to nepřenést do psané formy. A tady to máte! A jaký je vlastně smysl tohoto vyprávění?
Je to pro ty, kteří si myslí, že vodní dýmka je jen vylepšená cigareta. To není o tom, kouřit tabák. Je to něco nepopsatelného. Je to možnost sejít se s přáteli a popovídát si, zatímco v pozadí tiše bublá ta záludná věc.