SOJČÍ PÍRKA

Být sojkou je můj dávný sen. Ptáš se proč? Není lehčí odpovědi.
Představ si, že máš křídla, na kterých zanechal Bůh znamení oblohy. Kdo by nechtěl, tak krásná křídla, která tě můžou vynést k výšinám blankytného nebe, kde se můžeš dotýkat Jeho klenby, povídat si s ptáky. Moci se dívat na vše z ptačí perspektivy, moci obdivovat talent přírody, která sladila oblek světa. Bylo by moc hezké, kdyby jsme mohli odlétnout tam, kam nás srdce táhla...
Vím, je to jen sen, který se nemůže splnit. Nezbývá mi tedy nic jiného, než jen schraňovat sojčí pírka a doufat, že se jednou, zázrakem, změní v křídla, která mě donesou tam, kam si moc přeji odlétnout...