MÁ SMYSL ŽÍT?

Je večer a já sedím ve svém pokoji ve tmě a přemýšlím co se bude dít dál.Jak bude vypadat můj život.Vlasy mi pročesává svěží letní vánek a já přemýšlím jaké to bude za 5 za 10 let.Nevim jaké to bude,protože přemýšlím o tom jestli se toho vůbec dožiji.Proč?Už nic mě na světě nedrží.Nemám přítele,který bývá v mém věku důležitý ke kterému bych se mohla kdykoli přitulit měla bych oporu a hlavně bych měla pro koho žít.Nemám moc přátel,kterým bych mohla plně důvěřovat.Nemám bezchybnou rodinu.Mám rodinu v které já jsem vždy ta špatná ta nejmín důležitá.Tak má smysl žít?Raději bych z toho světa odešla,zmizela byla pryč někde daleko kde by mě nikdo nenašel a nikdo nehledal.Často chodívám na hřbitov a sedávám u hrobu dědečka a cítím se jako kdyby mi tam bylo nejlépe a tak si říkám proč já tu nemohu ležet vedle něho?Když to chci udělat něco mě přinutí přestat nevím co to je neznala jsem ten pocit přišel tak náhle,nečekaně,ale zalíbil se mi.Postupem času sem začínala dospívat a problémy přicházeli čím dál tim více.Už sem nevěděla jak dál.Byla na mě hromada věcí,které jsem nemohla zvládnout,ale já jsem se snažila a věřila v tom,ale nešlo to.A proto jsem si sebrala život.Nelituji toho!Jsem tam kdy sem vždy chtěla být.Vedle dědečka.Bez starostí,smutky,bezvlády a utrpení.